Přepis řeči - Nový programovací jazyk Dao

0:00:15	tak já jsem se brát s přepravou přednášku programovacích jazycích z jednoho prostého důvodu
0:00:20	protože vlastně už šumem brání
0:00:23	sem kdysi měl problémy se učit cizí jazyky jakékoli další jazyky
0:00:27	ale přesto se měl velké nutkání jsem velice tak zaktivněn velice přesně vyjadřovat a dost
0:00:34	často se nenacházel slova gramatiku sémantiku a podobně tomu aby se mi to podařilo
0:00:39	aha
0:00:40	tak jsem se zajímal o jazyky
0:00:42	běžné řekněme nejprve
0:00:44	nám o to jsem se rozhodl strach informatiku tak já jsem se zajímal jako programovací
0:00:49	jazyky
0:00:51	jako takové
0:00:52	a
0:00:53	právě
0:00:54	v průběhu mých studií zrovna na této fakultě
0:00:57	sem nehledal jakýsi mezi ve kterém jsem pracoval příjemně ve kterém bych se mohl velice
0:01:02	stručně a přitom jasně vyjadřovat
0:01:05	který by splňoval moderní požadavky to znamená pokud tak ajťáci tak tušíte co tím asi
0:01:10	mám na mysli
0:01:11	pro ostatní co to může odnášet tak je to nějaká rychlost jednoduchost použití čitelnost testovatelnost
0:01:18	a kromě rozšiřitelnost pochopitelně tak dále
0:01:22	takže
0:01:23	to sou asi tu peníze odrážky a teď bych se dostal k té třetí suše
0:01:28	jakási ideologie kultura s tím jazyky souvisejí
0:01:32	možná se si všimli že jazyky nejenom programovací obecně jsou velice úzce navázané na kulturu
0:01:38	v ip jelikož to je velice mladý obor tak se nám většinou zrodily takzvané ideologické
0:01:45	jazyky které vycházejí z nějaké velice
0:01:49	strukturované
0:01:50	ideologie například funkcionální programování kde se na všechno díváte jako na matematickou funkci a snažíte
0:01:57	se veškerý ekosystém přizpůsobit právě tomuto
0:02:00	vnímání
0:02:01	a ukazuje se že tento přístup není úplně vhodný protože
0:02:08	pro programovací jazyk s ty stejně jako běžné jazyky jednoho dne se vymkl kontrole kozlovka
0:02:14	a dostanou se do míst kde s ním nikdo nikdy nepočítal a kam se podstatě
0:02:18	jen tolik nehodí ale z nějakého důvodu
0:02:20	je někdo nucen je tam použít
0:02:22	a vtom prostor těchto případech vznikají velké problémy a právě proto vlastně ip se říká
0:02:29	že třeba nejhůře benešova tell me obor protože nikdo neví jak přistoupit právě tomdlectom problému
0:02:36	a kdy se všechno mění a vlastně to není kompatibilní nefunguje vám to a je
0:02:40	to strašně složité
0:02:42	takže
0:02:43	todlecto je vlastně jazyk ohledně toho dál který se snaží těmto problémům aspoň trochu předcházet
0:02:49	snaží se podchytit tyto situace snaží se
0:02:53	aha vcítit do těch lidí do jejich potře
0:02:56	a nějakým způsobem se s tím vyrovnat dozvíme se o tom dále
0:03:00	a
0:03:01	jazyk je podstatě pro ty kteří tady naprogramovali případně program umí tak je to podstatě
0:03:06	něco
0:03:07	kde
0:03:08	my se snažíme přenést informaci naších hlavy
0:03:12	do počítače a to po pokud možno nějaké strukturované formě aby to bylo zase zpětně
0:03:17	námi čitelné a pochopitelné
0:03:19	ale zároveň aby to bylo dostatečně formální
0:03:22	aby ten počítač přesně věděl co s tím má dělat
0:03:27	objevují se programovacích jazycích pochopitelně další něco jako fráze nějak něco jako idiom je prostě
0:03:32	nějaký jakoby korektní způsob jak dělat nějakou malou činnost
0:03:37	a
0:03:37	toto vy vlastně podobnosti s nima běžným jazykem takže to se týká tohodlectoho prvního slajdu
0:03:42	který měl
0:03:44	říct nějak něco o tom jaký je vztah mezi programovacím jazykem
0:03:48	a možným rizikem
0:03:51	tak teďka se nepřestanete ip části a začneme se trochu více zabývat
0:03:55	je na konkrétním a věci na
0:03:58	takže my sme se snažili aby ten jazyk byl velice jasný aby se v něm
0:04:03	dalo vyjadřovat velice stručně
0:04:05	a konkrétně
0:04:06	a aby umožňoval různé typy kontroly
0:04:09	pod tou kontrolou si programátor představí jak tom sou flow to znamená nějaké wifi podmínky
0:04:15	before a tak dále
0:04:17	ale může si po tím představit i nějaké vyšší konstrukce
0:04:21	objektové programování
0:04:23	modularitu a tak dále
0:04:25	a všimli jsme si že
0:04:28	na velkou výhodu dnešním světě jazyku tvoří něco jako interfejsy to znamená vás nezajímá co
0:04:35	je té černé krabičce ale zajímá vás jak s tou krabičkou vlastně chcete komunikovat a
0:04:40	co ji chcete před a za informaci a co si vodní zase chcete vybrat
0:04:45	další věc která je dneska
0:04:47	pravděpodobně největším problémem software a římě je to souběžný paralelizmus
0:04:53	když se podíváte na dnešní jazyk jako mají podporu pro paralelizmus tak se většině programátorů
0:04:58	zježí všechny chlupy na těle protože ovládnout pro vezmu si dneska složité a hlavně z
0:05:03	důvodu bezpečnosti
0:05:05	vy musíte hlídat ohromné množství proměnných ohromné množství prostě různejch tácků který se můžou a
0:05:10	nemůžou dělit a tak dále
0:05:13	takže todlecto je další z velká z velkých věcí tedy ten to pro tento programovací
0:05:18	jazyk dalo chce řešit a řeší
0:05:22	dále i přes to všechno co to ne programovací jazyk
0:05:26	jasně zvládá nebo nějakým způsobem řeší tak a je tam pořád ten silný asi tak
0:05:31	že se musí že sme chtěli tento pro práci jazyk zabudovat řadu nějakého zařízení to
0:05:36	znamená ta programovací jazyk musí mít malý
0:05:39	případně když není malý tak musí mít jednoduše možné z něho nějakou funkci no to
0:05:43	vyhodit
0:05:44	představte si například javu které se říká že to jakoby nejrozšířenější jazyk na všech možných
0:05:49	je zařízení tak vlastně java opravdu funguje
0:05:52	třeba i nějaké sim kartě kterou máte
0:05:55	na mobilním telefonu a podobných zařízeních opravdu se to programuje java podstatě tamtý java není
0:06:00	ani žádný ty tam že není ani nic tam není nic takového tam vlastně sou
0:06:03	jenom třídy
0:06:05	no takže dělá se dá použít i to prostředích a my sme se snažili aby
0:06:10	možná ne tak extrémních prostředích ale vy i na těch byly systémech jak se nazývají
0:06:14	tak by tento jazyk byl velice dobře použitelný
0:06:17	no a v neposlední řadě pochopitelně si to musíte užít to programování pro vás to
0:06:22	bavilo aby to nebylo jenom jazyk kterej vypadá jak něco ze středověku ale vás to
0:06:26	bavilo vás donutilo
0:06:28	ne tím přemýšlet a užívat se to programování samotné
0:06:32	a pochopitelně k tomu kdo se žení všech to těsto ip uspět a ip cílu
0:06:38	tak a ten jazyk musí splňovat hodně kritérií například musí mít perfektní knihovnu připraveno protože
0:06:46	podle toho se stalo například pipe no
0:06:49	kdy neexistovala knihovna a víte že vpadni dvojce tak dál a byli knihovny nějak navržené
0:06:54	a momentálně se pak mu pračce docela hodně předělávali
0:06:57	pak no trojce sou zase třeba jeho kdy pěkně navržené a zjistíte že díky skládání
0:07:02	a tak dále různým těm
0:07:04	klička
0:07:05	a spojování tak se třeba voláte stát na nějakej soubor třikrát za sebou úplně zbytečně
0:07:10	takže má to své pro a proti takže kvalitní knihovna nějaké utility okolo našem případě
0:07:16	té například automatické generování byte dingů existenci knihovny nebereme přepisovat nesmysl vygenerujeme automaticky blendingy další
0:07:24	věc kterou třeba většina jazyků nemám vůbec ani to třeba nejde
0:07:28	my máme protože my máme nativní podporu pro cc plus další knihovny
0:07:34	a krom toho můžeme bylo tydlecty knihovny přímo s
0:07:37	ze s prostředí toho jazyka měl takže
0:07:40	to na možně docela velkou
0:07:43	docela velkou různorodou
0:07:46	skupinu činností
0:07:47	a nějaké aplikace ještě která nemá mé to bych tady vás rád poprosil kdyby vás
0:07:52	to zaujalo tak se určitě podívejte ani se napište máme tam spíš takové ukázky na
0:07:58	iphone nějakou jednoduchou před aplikaci grafice a tak dále
0:08:02	a
0:08:02	nebo webové stránky se sqlite back and a tak dále takže různé věci máme ale
0:08:07	sou to spíš že malinkaté věci je nás málo takže
0:08:10	není to úplně rozšířené
0:08:13	jaké hry komerční systémy nemá vlastně zatím žádné
0:08:16	a to je to co bychom chtěli vlastně dosáhnout v budoucnu aby se tento program
0:08:20	si jazyk rozšířil komerční sféře takže komerční sféra je přesně to co udržuje aniž se
0:08:26	vám to přál znáte to je to se udržet jazyky na životě podívejte strana nebo
0:08:31	jestli někdo víte něco málo historii programovací jazyk ergo tak zjistíte
0:08:36	že kdysi dávno se používá ten devítce hodně zvláštní formě já tobě jakejsi nástupce céčka
0:08:43	potom se začal používat jeho vylepšená variantách operačním systému
0:08:48	a
0:08:50	tady vycházel stipple ste bandity každopádně tento jazyk se menoval mimo
0:08:55	a
0:08:56	nyní se ten lindu vlastně přetransformovat někdo v roce dva tisíce šest tak dál tak
0:09:00	na tom začal inženýři znova dělat a přetransformovat hladomor i know do moderního světa funguje
0:09:05	na všech počítačích a je to poměrně moderní jazyk takže ta jako ukázka toho že
0:09:09	penězi do té doby skomíral nebylo ně komerční zájem a proto mě nikdo neviděl přitom
0:09:14	to je velice schopný a zajímavé velice pěkný jazyk určitě by bylo dobré se tím
0:09:19	zabývat pokud vás jazyky zajímají jako takové takže to je příklad proč vlastně vůbec tady
0:09:24	chceme mít i komerční systém
0:09:27	tak
0:09:28	a nyní teda
0:09:29	jak se vlastně přistoupili tvorbě toho jazyk programovací jazyk a dal
0:09:35	a pochopitelně
0:09:36	a něco vymýšlet na zelené louce problém tak sme se nejdříve podívali na koncepty které
0:09:42	se používají ostatních programovacích jazycích zažili jsme se to dělá velice kriticky to znamená že
0:09:48	jsme se stali nějaké vlastnosti
0:09:50	například paralelní programování ve skále
0:09:54	řekli jsme si dobře víme že ve skále když potřebuju napsat právní program je to
0:09:58	sice čisté programování a napíšu strašně moc řádků co je tam za problém začali jsme
0:10:02	hledat ty všechny matky jednotlivé problémy které s tím nehod čitelnosti přes ukecaná host a
0:10:09	škol nějaké třeba i bezpečnostní problémy výkonnostní problémy a tak dále
0:10:14	a zkusili jsme se na to podívat je na ano líbí se nám třeba koncert
0:10:18	future to znamená že
0:10:20	jaká paralelní úloha okamžitě vrátí hodnotu a ta hodnota nám zatím říká ano někde na
0:10:25	pozadí se nám něco počítat paralelně a tu hodnotu si můžeš vyznal ve zvednout hash
0:10:30	a teď tam nějakým způsobem vyřešeno kdy
0:10:34	takže například tento konce a přetransformovat ho tak aby byl pokud možno jednodušší použitelnější rychlejší
0:10:42	a vůbec zapadalo celkové konce tutoho jazyka
0:10:45	takže takto jsme postupovali dostali sme se přes mnoho různých věcí trenéra příklady které jsou
0:10:50	viditelné hlavně pro uživatele jsme se zabývali i tvorbou samotné virtuální mašíny protože jazyk dal
0:10:59	je
0:11:00	momentálně interpretovaný jezy
0:11:02	byly nějaké pokusy a počítá se s tím do budoucna že prej kompilovanými ale zatím
0:11:07	na to nemáme čas takže předpokládám třeba horizontu pěti let že se ti někdo začne
0:11:11	zabývat ale zatím nemáme takové kapacity
0:11:14	takže to co je viditelné pro programátora tak to můžou bejt třeba enumerace můžu tobě
0:11:19	dekorátory může to bejt takzvaný defer kdo z vás prosím vás zná co je třeba
0:11:23	differs programovacích jazycích tady
0:11:26	nikdo
0:11:28	tak takže rychle zkusím přiblížit
0:11:31	tak to je taková zajímavou vlastnost například verzi jazyka kdo
0:11:36	tady označíte nějakou se chci kódu nebo nějakej jako posloupnost nějak nějaký k o že
0:11:41	se má provést až na konci nějakého name space nějaké houskou obecně znamená se na
0:11:48	konci funkce a vy můžete kdekoliv tý funkci označit jakejkoli kus kódu který se má
0:11:53	takhle provést
0:11:55	z toho psa abstraktně a dám příklad například budou mít funkci která pracuje se souborem
0:12:00	vím že když odevřu soubor že ho potřebuju zavřít busy me garantovaný že ho zavřou
0:12:06	ne že je to hodí výjimku nebo že někde něco return ne prostě se vrátí
0:12:10	nebo že něco spadne zůstaneme vodevřenej faly světa nemůžu si to dovolit
0:12:14	právě z tohoto důvodu hnedka na první řádek napíšu declare klaus ten file for deskriptor
0:12:20	to znamená že tu chvíli mě ten default a klauzule rychle garantuje že někde na
0:12:25	konci úplně provedení celý ty funkce a když to bude vyskočení ven zeptaj nebo by
0:12:30	mi provedení celý funkce rutiny a teda na ten garantuje že se zavolá ten klaus
0:12:35	na ten soubor
0:12:37	takže tímto způsobem se dají modelovat různé transakční problémy různé
0:12:42	podkládání třeba víme chytání výjimek různé další věci halasně to velice elegantní způsob jak se
0:12:49	vyhnout například samotnému nějakýmu try switch a tak dále
0:12:54	a nakonec třeba jak jsem říkal stesk ale tak tam máme tepen týče
0:13:00	tak
0:13:03	co se dneska vlastně od jazyku
0:13:04	čeká a
0:13:07	co se objevuje na to umí
0:13:09	já jsem to nazval market
0:13:11	a na tom trhu jazyků
0:13:13	potřebujete s něčím prorazit
0:13:16	tak potřebujete mít něco nového něco co prostě ty ostatní zaujme a jinými slovy vytlačí
0:13:23	a momentálně to je
0:13:25	jakýsi návrat funkcionální programování možná jste zaregistrovali mnoho jazyků které vznikají nebo aspoň
0:13:31	se dal vyvíjí tak se začínají zabývat tím konceptem té piju dnes prostě té čistoty
0:13:37	byl asi máte čistou funkci která nemá vedlejší efekty nebude víra soubory
0:13:42	nic takového
0:13:45	potom dále s tím souvisí tipovací systémy
0:13:47	které
0:13:48	máme tady takové dvě odvětví nemáme
0:13:51	říkám volně typované jazyky
0:13:53	a máme velice střelec ale se silně typované jazyky
0:13:58	a tydlecty odvětví je problém skloubit každej má něco každé vede k různým problém například
0:14:03	volně typované
0:14:04	zvyšují výrazným způsobem
0:14:08	testovat testování
0:14:10	to znamená
0:14:11	když vy vlastně
0:14:14	netrefíte co se jedná o pět netrefíte
0:14:18	přesně
0:14:19	tam dané komponenty děje
0:14:21	tak přesunete tu responsible titulu
0:14:24	a pardon
0:14:43	transmisemi
0:14:53	hodin
0:14:55	tak a přesunete veškerou to nese zodpovědnost
0:14:58	ná toho pestrá který chudák prostě musí otestovat a prvním jestli jsou a stejně nikdy
0:15:03	nebude mít garantovaný
0:15:04	že ten program se bude chovat korektně
0:15:07	naopak tady máme ty šílené systém je někteří říkají ta svá sklá pro mě které
0:15:12	jsou čistě funkcionální
0:15:14	případně naprosto čisté jazyky ve kterých je zase problém udělat změnu pokud se někde provést
0:15:19	takové riziko například webové stránky
0:15:21	poměrně běžná záležitost dneska
0:15:23	tak zjistíte že pro nějakou změnu přidání třeba nějakého tlačítka nebo nějakou malou změnu musíte
0:15:28	udělat tom zdrojovém kódu prasklo
0:15:31	na deseti různých místech
0:15:33	netriviální změny
0:15:35	a přesně tahle sem problém
0:15:39	ne
0:15:40	a přesně tohle sem problém sme se snažili
0:15:43	jak vyřešit zamyslet se nad tím co s tím dělat
0:15:45	protože my vlastně chceme voboje my chceme aby ten programátor vodevzdával kolovat
0:15:51	který je plně korektní pokud možno
0:15:53	chceme aby tester neměl tolik co dělá a zároveň chceme aby ten programátor moh napsat
0:15:58	rychle protože pokud bude psát maskou tak prostě bude porvali něco někde měnit a bude
0:16:03	se těm akorát trápit
0:16:05	no řešil jsme to tak
0:16:06	je podporuje oba tipovací systém je dál máme volné typování i pevné typování je to
0:16:13	čistě z unixové dohromady můžete si vlastně vybrat co bude tipovaným co nebude
0:16:18	a
0:16:19	tímhle vlastně dáme plno s tou programátor vybrat si pochopitelně
0:16:23	to volné typování
0:16:25	je pomalejší to znamená protože se kontrolují všechny ty typy přímo pane přímou za běhu
0:16:31	aplikace
0:16:32	pokud použijete to silné typování
0:16:35	zkontroluje se to přímo ještě před kompilací to znamená že to zjistíte hned
0:16:39	a
0:16:40	ale zase toho napíšete trošku víc takže tohle se naše jakési řešení funguje to velice
0:16:45	dobře
0:16:46	a
0:16:47	krom toho problému že se musí třeba upravovat na mnoha místech kolo případě silně typovaných
0:16:52	tak se tam mobil
0:16:57	tak já jsem se na
0:16:59	tak se tam objevuje ještě
0:17:02	další problém
0:17:03	a tím je
0:17:06	a tímto problémem je a
0:17:11	vraťte se k tomu za chvilku momentálně na tady není vhodná chvíle
0:17:14	a
0:17:15	zmíním ještě rychle něco o
0:17:17	nevím je to byly ty
0:17:19	a všimli jste si že celá těch funkcionálních jazycích je to jeden ze způsobů jak
0:17:23	zaručit právě tu korektnost
0:17:26	rád kdo z vás tady používalo něco jako vím je to bylo ta věc prosím
0:17:29	vás
0:17:30	zvedněte ruku
0:17:32	to vše lepší děkuju
0:17:35	tak dál
0:17:37	víte že tím si vlastně předem garantuje pevně danou hodnotu kterou si někam ukládat se
0:17:42	kterou pracujete už nikdy nemůžete změnit
0:17:45	a kupodivu se ukazuje že opravdu programátor hodnoty zase tak často nemusí měnit a právě
0:17:53	proto kdyby se předem označíte že tuhle hodnotu
0:17:56	jedno z middle tý doby už nikdy nebojí nastavíte už nikdy potom ní nebudete měnit
0:18:01	tak se ukazuje tenhlecten způsob kontroly je velice výhodný
0:18:09	a hle jak jsem řekl
0:18:11	tak to vlastně dále klade nároky na to programátor moc se předem zamyslím gui muset
0:18:18	měnit nebudu a tak dál
0:18:20	a všimli jste si dále ve světě okolo že pochopitelně nám rostou skriptovací jazyky s
0:18:26	tohoto důvodu jsme se zaměřili zase na interpretovaný skriptovací jazyk vlastně to jazyk někde mezi
0:18:32	skriptování na řekněme systému programováním ať oba což nevím kdo z vás by řekl že
0:18:38	to je skriptovací jazyk
0:18:40	definice že to má virtuální mašinu pro mě by to asi byl
0:18:43	a je poměrně
0:18:45	nízkoúrovňový a pravé slovo důvodů bychom asi neradi říkali skriptovací
0:18:51	takže
0:18:54	na našem případě design dál konkrétně
0:18:57	takže virtuální mašina sběr když kolektorem protože se zabýváme tím paralelizmem a dalšíma věcma takže
0:19:02	tam bychom si vůbec stručný prací paměť a tak dále
0:19:07	neporadili je to orlici
0:19:10	tím se má na mysli
0:19:12	takže tento jazyk je velice jednoduše rozšířit to znamená dá se vložit do jiného jazyka
0:19:17	dá se vložit do jakékoli aplikace policie vše velice malý ten jazyk porovnání třeba s
0:19:22	partnerem perla ruby javou a tak dále
0:19:25	a zároveň to funguje i naopak to znamená do dalo můžu volit další jazyky může
0:19:31	volat na ty mě c plus programy pro ten je dále
0:19:36	auto bandy kdy všechno
0:19:38	funguje perfektně
0:19:39	a jazyk je postavení s tím že by v budoucnu měl byt velice dobře optimalizovatelné
0:19:44	ní a to tele i samotnou kompilaci tak je pomocí třeba ti kompilace že sem
0:19:50	tam kopa
0:19:51	a další rozhodnutí bylo jaké vlastně kódování zvolit zvol jsme u tech osum protože
0:19:59	mám dvě výhody za základní jedna věc je velice úsporné
0:20:03	to znamená vlastně šetří bejt i
0:20:06	a to se nám o ní druhá věc je plně kompatibilní sazky
0:20:09	to znamená
0:20:10	můžeme to využít na jakékoli string k
0:20:13	a máme vyřešeno polívka na jakékoli masky string
0:20:18	tak o našem sofistikované typu systému sem mluvil a hlavní věcí a to je k
0:20:25	čemu sem se dostal před chvilkou chtěl dostat řekl jsem že probrat později tak to
0:20:29	je typová inference znamená odvozování typů
0:20:34	a my máme vlastně
0:20:36	porovnání s ostatníma jazyka jazyky jeden z nejsilnějších
0:20:40	a inferenčních džínů vtom jazyce to znamená
0:20:43	moc se snaží velice dobře odhadnout podle toho jak používáte proměnné jaký typ asi používáte
0:20:50	a jakmile to odhadne tak o té doby už ho potom ten typni nemůžete
0:20:54	a jestli se pracovali perlu tak je to trochu podobný možná pro vás
0:20:59	ze zkušenosti
0:21:01	a to podaří po poradí si to i se speciální a ty pomatené tady mám
0:21:06	jmenované
0:21:07	některé z nich
0:21:08	ty piny ta je právě ten ty které vlastně
0:21:11	a vyhodnocovány přímo tom partaje
0:21:15	a nebo třeba python girls co jsou speciální typy ne si přímo na místě kde
0:21:20	ty potřebujete specifikovat vyberete něco co ho zastoupí ten ty a to něco toho zástupce
0:21:27	po tak použijte někde jinde kódu šéf vlastně slinkujete tyhle tři části kódu a řeknete
0:21:33	je na všech třech bude muset být za každou cenu
0:21:36	toužit stejný typ je to výhodné například pro makra pro různé template i a tak
0:21:41	dál
0:21:42	template jsem se smířil a přesuneme se modularitě
0:21:47	na jazyk má podporu pro objektové pro programování pro moduly a oddělení různými name space
0:21:54	s tak dál
0:21:56	a poslední zmínka ještě to dal bude probrána dalším slon slajdu
0:22:01	tak je konce oflo
0:22:03	a k tomu takovou malou poznámku
0:22:05	a že se k tomu dají psát speciální makra
0:22:09	a makra v jiném smyslu než schumachera která přímo jako generují ten jazyk ale která
0:22:13	spíš pozmění u jí syntaxi jazyka a sice píšou se pdfka notaci o kus nahoru
0:22:20	ve formě
0:22:21	a tím se stávají velice dobře čitelný například měli sme tam teďka nějaký ruskej s
0:22:26	jednoduchý nějaký vyvolá čtyři chtěl
0:22:30	automatické aplikovat
0:22:32	na některé jeho funkce případně
0:22:35	metody
0:22:37	já chtěl aplikovat
0:22:38	nějaký dekorátor
0:22:40	a měl ten deklarátor vždycky spojení se jménem té funkce
0:22:44	a tomto případě to nechtěl pokaždé vypisovat dekorátor funkci a po to zavolání toho té
0:22:49	funkce s dekoratérem
0:22:51	a tom případě použil makro a měl to prostě jako kdyby se zadefinovat speciální funkci
0:22:56	a měl to velice hezky to vypadalo fungovalo to nám naprosto bezproblémově takže takové jednoduché
0:23:01	věci to makro byl schopnej napsat za dvě tři minuty a ulehčil motorový množství práce
0:23:07	a je to plně kompatibilní
0:23:11	moduly různé typy modulů podporujeme pochopitelně samotné meze central jak jsem říkal cc plus já
0:23:18	se propojit s čímkoli protože dneska když se podíváte tak má téměř všechno nějaké propojení
0:23:23	na cc plus a pokud si budete hrát pokus kontra má tak prostě docílit do
0:23:28	toho cíle které pro potřebujete
0:23:31	a pravor function
0:23:35	to asi víte co je kousek šest to je zajímavá věc kdo z vás tady
0:23:39	program ale někdy v ruby například
0:23:42	super
0:23:43	aspoň jeden
0:23:45	tak já du bist netuší co sou to něco jako konce všem s protože v
0:23:48	ruby je a taková hezká věc si můžete
0:23:52	vlastně volat nějakou sekvenci nějaký k o
0:23:55	a přímo na místě
0:23:58	přímo na místě kde ten kód byste chtěli položit
0:24:01	ale může toho volat takle ty repetitive ně
0:24:05	no a vlasně my jsme řešili to nastane problém
0:24:08	takže jsme zavedli speciální typ rutiny kecání ty funkce
0:24:12	kterou se nazývá na kousek šel
0:24:15	a ale konce června může předávat do té sekce ve které jako další proměnné ne
0:24:20	jenom přes hlavičkou a na proměnné které jsou vlastně vyhodnocují přímo té sekci
0:24:26	a v ruby se to zapisuje tuším nějakými zatím si myslíte něco takového jestli se
0:24:32	dobře pamatuji
0:24:34	a
0:24:34	todlecto je velice užitečná věc protože například pomocí tohoto konceptu ukážeme si později
0:24:39	máme implementovaný ten defer
0:24:42	to odkládání volání nějakejch těch sekcí kódu např na konci rutiny
0:24:47	a další užitečné věci potřeba různé funkcionální pojetí práce se seznamy
0:24:55	se mapami a tak dále
0:24:57	takže můžete přát zavolá sort a přímo do té kousek čem po té sekce kódu
0:25:02	dát akorát x je větší než ypsilon
0:25:04	a on se to nula pro každý ten
0:25:07	dvojici sou seznamu podle algoritmu řadí cíl a porovnávat přesně podle toho co vrací vlastně
0:25:12	zase chce takže takové různé věci se s tím bejt dělat hezky se s tím
0:25:17	dá vyhrát
0:25:18	podpora tříd třídní systém podpora interfejsu máme speciální dva typy
0:25:23	a to vám asi myslím radši na příkladech které má na konci protože to není
0:25:28	úplně nechám na pochopení
0:25:30	a mixy my podporujeme
0:25:33	a pomalované typy
0:25:35	to se hodí například pro ty node ulice plus kód pro mě vlastně ten typ
0:25:39	si něčem obalíte aby to bylo čistě kompatibilní s tím dal spekulacím systémem
0:25:45	je nedá nebo s to je ta implementace táhněte byly ty
0:25:49	jak jsem o tom mluvil kasty další věc také se někomu ještě z ježí chlupy
0:25:55	když si představím jak se kastu je tady přetypována řekněme
0:26:00	a řádce plus
0:26:02	tak my máme poměrně jednoduchý ne
0:26:06	systém jak toho docílit ta se cena implementujete metodu která vrací daný ty pokud nejen
0:26:11	talentem tam metrů kerá vracím tý že tak prostě budete moct napsat okamžitě přetypovat danou
0:26:18	hodnotu na ten integer zavolá se metoda a ta něco vrátí
0:26:23	takže tímto spíš se to způsobený mám implementovaný krásným je to velice užitečná věc například
0:26:28	když pracujete s různými jednoduchými typy potřete dost často před i po mezi finta s
0:26:33	těmi dvěma směry potřebujete mezi časem zase pošlete převážně čas do interní a formátu
0:26:40	a do nějakého lidsky čitelného formátu a tak dál takže byli se užitečná věc
0:26:45	pan nepotřebuje to vlastně vůbec žádné zásah ze strany programátora
0:26:50	a já jsem tady snad vyplynulo zhruba sto sem říkal tak dál
0:26:56	na interně
0:26:58	implementováno podporu pro vyjímky tímto způsobem se řeší veškeré neřešitelné situace když třeba se něco
0:27:06	porouchá jako vevnitř
0:27:10	ne ani tak dál ale třeba po otevírání souborů při nějaké práci po síti prostě
0:27:16	vytáhnout ve spojení a podobně takže to se řeší přes výjimky se kterými se dá
0:27:21	perfektně zacházet díky tomu dyž prachy tání možná ne to si neukážeme protože to příliš
0:27:27	a potom
0:27:29	konečně ten paralelizmus
0:27:31	tak máme takový zavedený nový operátor tvůj vykřičník
0:27:36	o vykřičník za sebou
0:27:38	který dělá jednoduchou věc že spustí danou skupinu
0:27:40	v dalším vlákně
0:27:43	takže když to pustí tak cyklu jak se tam že to pustit řád deset tisíc
0:27:45	vláken a všechno zpracovala pro ně deseti tisíc krát a ta vlákna si můžu spustit
0:27:50	další vlákna a tato vlákna jsou namapovaná dycky na vlákna přímo do tom systému ve
0:27:56	kterém to běží používám být retz takže to multiplatformními že to všude
0:28:00	a je to velice rychle předáme si pomocí
0:28:03	různých metod ale nejraději má metadatech tím že hodnoty to znamená by to mělo ten
0:28:08	funkcionální tvar
0:28:09	je to prostě vrátí hodnotu a toho případně tam mám zabudovanou podporu pro černou to
0:28:16	je zase zbylo
0:28:17	jestli ste někdo poslouchal aspoň někdy nebo slyšel ten konce
0:28:21	takže se vlastně kanálem dají posílat
0:28:24	a naprosto kdes použití nějakých explicitních synchronizačních nech mechanismu tak si může to posílat hodnoty
0:28:31	mezi vlákny úplně mezi sebou ústně stačí před a ten samý kanál pokud dva dvě
0:28:36	vlákna nebo dvě funkce dvě metody vyvolání ty instance budou mít ten samý kanál tak
0:28:42	můžu přes ten kanál komunikovat
0:28:45	tak to nešel jsou těch u těch příkladu ten jazyk má trošku céčkovou neboce plus
0:28:51	plusku syntaxi
0:28:52	a tady obligátní halo kterým by si měl napsat jako a jo white lajn holt
0:28:59	ale dá se za copy zjednodušeně protože interpret to jako takový vrací defaultní stavu poslední
0:29:06	vykonanou poslední hodnotu kterou dostal to zas poslední instrukce takže se dá zapsat jen s
0:29:12	krásnější formě
0:29:14	tak
0:29:15	trošku zajímavější možná ukázka je pracovat s prostředím vnějším
0:29:21	a
0:29:23	určitě znáte koncept mi není třeba vysvětlovat tři tečky znamená jakýkoliv počet a jakýchkoliv parametrů
0:29:29	takže předáme celému programu extern a teďka dalo
0:29:33	předáme nějaké parametry a ony vypíše pokud žádné tak vypíše prostě prázdný ta o
0:29:39	tak to je intuice a je to zase jeden se zabudovaných typů stejně jako na
0:29:44	i seznamy a tak dále ste linky a podobně
0:29:48	takže je to použitelné velice jednoduše
0:29:52	jo návratu hodnotu stav jde to
0:29:55	tak z dostaneme se konečně to paralelizmu
0:29:59	a
0:30:00	paralelizmus se tady neimplementované je příklad pomocí funkce vrece
0:30:05	a používáme klíčové slovo ty protože ve skutečnosti se může jednat nečisté funkce a my
0:30:12	sme se mu začátku byl jsem se chtěj co nejvíce přiblížit o intuitivním chápání jazyků
0:30:17	takže některé věci jsou zde pojmenovány jinak míša lezete dalších jazycích když dělají velice podobnou
0:30:24	nebo někdy stejnou věc
0:30:25	protože
0:30:26	function vy řeknete matematikovi
0:30:29	tak pro očekávat čistou funkci
0:30:31	a holá díky tomu že si tady můžeme takle posílat někde něco vám a mít
0:30:36	ve ty vedlejší efekty něco napsat na obrazovku a podobně
0:30:39	tak to radši ani nazýváme rutinou
0:30:43	a
0:30:44	vidíte tam ten vlastně ten kanál té ty
0:30:48	je to není ste jsou té
0:30:53	taková zajímavost mezi není space a nějakým klíčovým slovem
0:30:59	a můžeme psát volitelně dvojtečku zdvojenou dvojtečku a nebo jenom jednoduchou tečku
0:31:05	ale je to jediný případ kde je tam
0:31:08	tadlecta volba je ne ve všech ostatních případech vtom jazyce všechno napevno dál a nemůžete
0:31:13	si vymýšlet
0:31:15	a
0:31:16	takže co tam já jsem to udělala
0:31:19	co šíření roznásobím udělat
0:31:21	taková otázka do pléna řekl jsem tady něco málo o konceptu differ a řekl jsem
0:31:26	tady něco málo kanálech řekl jsem tady něco
0:31:30	o posílání a deklaraci a o cyklech podstatě se nám řekl téměř všechno co je
0:31:36	potřebné pro tento příklad pro pochopení zkusil by to někdo rozšifrovat prosím vás zvedněte ruku
0:31:41	nebo to na mě rovnou vykřikne
0:31:44	pan tady dyž taky odměnu pro vás takže vás můžu i materiálně
0:31:49	motivovat
0:31:50	že prej získáte dva citní procentní slevu na nějaký z nich produktu či služeb nevím
0:31:55	přesně jaký ale to se dozvíte po přednášce tady pravděpodobně
0:31:59	takže
0:32:01	někdo
0:32:04	nevadí zatím si to necháme stranou
0:32:07	nám
0:32:08	jednoduchým způsobem declare sítě
0:32:11	nula znamená že se předá že se zavírá kanál to znamená ten kanál pošle jako
0:32:16	by poslední zprávu to bude na
0:32:18	řekne tím ano zavírám se
0:32:20	a ve fort cyklu po tím se vlastně vygeneruju ty kanály
0:32:24	a dokáže jsi něco uložíme a pak zavolám paralelně to abecedu ty no s těma
0:32:29	parametrová s tím kanálem a s nějakým tím číslem abych měl nějakou informaci kterou si
0:32:34	budu potom vyčítat jak vypadá výsledek tak vypadá právě takhle
0:32:38	vyčítám hodnoty takže si nějaký nekonečném cyklu všimněte si máme tam povinností o hodnoty jako
0:32:44	true a false sou přímo implementovány v jazyce takže se dají krásně použít
0:32:50	tak v nekonečném cyklu se já dívám
0:32:52	já ten kanál
0:32:54	a pokud ten kanál push něco zpracovává protože ten kanál běží paralelně
0:32:58	tak o tom král pokud něco pracoval tak status něho níže vrátí že finished a
0:33:03	pokud je finished tak můžu zavři
0:33:06	ten cyklus protože ten finished status se objeví vtom kanálu případě jsem si poslal to
0:33:12	že sem uzavřel tou nulou to kapacity je to cena byla zkratka pro tebe se
0:33:16	ty
0:33:17	a pokud ne
0:33:19	tak si píšu tu hodnotu sto kanál
0:33:22	a
0:33:23	to xml ju je bloko bylo neblokující ale tu
0:33:28	tomto případě to vždycky vrátí hodnotu protože se jedná o primitivní ty in takže není
0:33:33	s tím žádný problém
0:33:35	takže vidíte že to ví co vlastně všechny ty čtyři čísla které jsem se tady
0:33:41	které jsem si tady tom for cyklu vlastně vod nuly do té trojky
0:33:45	poslal
0:33:46	a všechny sem dostal jsem tak informaci o tom že se všechny ty kanál zavřeli
0:33:52	tak
0:33:53	další příklad trošku složitější
0:33:55	přesuneme se k těm rozhraním která jsem říkala že máme byly může máme dvou typu
0:34:00	tady vám ukazuji
0:34:02	právě a oba typy
0:34:05	a nejprve si na definuje běžné rozhraní
0:34:08	interfejs na z muselo bejt imax
0:34:11	a mladejch je z new si
0:34:13	tom rozhraní pouze rutinu aby byl která má nějaké parametry mají nějaké tipy
0:34:19	abych explicitně si ho hlídal co tam teda předávám
0:34:23	a má něco vracet
0:34:26	ta vlasta rutina podstatě interfejs nic jinýho neříká to je ta komunikace dovnitř
0:34:32	a potom
0:34:33	a vím že to modulu time
0:34:36	existuje ty date time
0:34:39	a já si ho chci právě
0:34:40	nějakým způsobem pozměnit tenhleten ty
0:34:43	a udělám to jednoduše tak
0:34:45	že tenhleten interfejs aplikuju
0:34:48	na tento ty
0:34:50	a teďka možnost jsou vlastně dvě možnosti buď se vytvoří bicí tak interfejs a použiju
0:34:56	jako
0:34:58	jenom jako interfejs to znamená jenom chci říct že někam budu předávat něco
0:35:03	co má metodu a debil
0:35:05	a nebo z něj udělal takzvaný konkrétní interfejs se všeta novinka
0:35:11	kterou tady máme čímž po změním ten původní ty
0:35:16	na vždycky o změním ten původní ty ale vlastně jeho koupi přesně řečeno pozmění jeho
0:35:22	koupi
0:35:23	a konci dál bude chovat podle toho co bylo nadefinované to interfejs
0:35:27	interfejs konkrétní
0:35:29	se definuje nejen vektorové definuje pomocí té na praze for to znamená interfejs ty ten
0:35:37	název toho existují jsou interfejsu pro a teďka nějakej ten typ kterej taky musí existovat
0:35:44	a pak se tam objeví celá definice toho co vlastně ten interfejs má dělat
0:35:48	a co to tady dělá tak je
0:35:51	že to přidá sama k sobě tak to přidá to co předám parametry
0:35:56	a vrátí to samo sebe
0:35:57	čím jsem se vlastně momentálně změnil dá se říct a chování té metody a debil
0:36:04	protože metoda a debil v případě typu date time
0:36:10	nevrací nic vrací nám
0:36:13	to znamená já jsem si to vlastně jo takže vrátí sebe
0:36:16	to je jediný co dělá a do cíl jsem to těm že sem se nadefinoval
0:36:19	vlastně interfejs
0:36:21	prima vlastně dá se říct shodnou uplně shodnou a deklaraci
0:36:25	a
0:36:26	potom jsem si nadefinoval co která má vlastně ten interfejs pro ten tým dělat
0:36:29	použití vypadá
0:36:31	například následovně trošku sem to tam ze složitě ale ještě abych ukázalo že máme takové
0:36:36	mach rovinky jako třeba nepoznala modulu který jednodušším způsobem může přímo vypisovat ten děj hlídá
0:36:43	za vás vlastně veškerou korektnost těch pinů a tak dále
0:36:46	aby si do přímo do kódu v dalo korektním kódů můžete zkontrolovat krom prohánět typově
0:36:52	zapsat celé je to malá
0:36:55	se vším všudy
0:36:56	takže když to přeskočit a podíváte se mašina toho co vlastně se má objevit tom
0:37:01	aha jedna nadpisu cože obsah máj jejíž pět a něco tak vidíte krásný přetypování na
0:37:08	string takže výsledek toho c právo tak bude vždycky s tady plus je tomhle případě
0:37:12	přetížený operátor který připojuje string k tomu předchozímu stringu
0:37:16	a přetypovávat si něco co vrací metoda null z modulu tá jen to vrací aktuální
0:37:23	čas konkrétní před pusy nedej tam x přidám k ní něco tady přidávám tři roky
0:37:30	a tydlecty tři roky ten celej výsledek tak úplně novej novou hodnotu vlastně
0:37:35	tak si přetypovaná string a nějaký vyšel přetypování na string to tady vypisuje hezkém uživatel
0:37:42	lidsky čitelného formátu tady se můžete podívat jak vypadá výsledek mi podle toho to mel
0:37:47	moduly generoval pěkného to mela
0:37:49	a do toho nevložil ten malej patch a teď ten
0:37:52	celý čas se vším všudy
0:37:54	nám
0:37:56	taková poznámka tento čas je podle erekce
0:37:59	a všimněte si že na desetinná místa
0:38:03	prováděli jsme že bude nejlepší v reprezentovat těma a začít s čísly s plovoucí desetinnou
0:38:10	čárkou
0:38:11	protože v budoucnu jak se nám rozšiřují ty hardwerove architektury dala tak to bude nejlepší
0:38:17	formát na reprezentaci času má prostě největší rozpětí a přesnost je dostatečná
0:38:24	a reprezentovat to integer bylo pro nás velice nevýhodné minimálně natřel těch empiric systémech kde
0:38:30	mám jenom třiceti dvou bitové instrukce s indií ženy
0:38:34	a
0:38:35	práce to že bychom potřebovali minimálně šedesát čtyři bitů na to jak práci by byla
0:38:39	pomalá a nevýhodná
0:38:40	takže proto to reprezentujeme takhle a zjistil jsem že práci s těma floating point číslama
0:38:45	a není zas tak pomalá takže v důsledku se nám to opravdu vyplatí
0:38:51	tak
0:38:52	todlecto nula si těch ohledně těch příkladů měl bych tady pochopitelně mnohem detailnějšího to můžeme
0:38:58	probrat potom diskuzi koukám že za chvíli už bych měl pomalu končit
0:39:02	eště vám
0:39:03	no takže tady mám jenom řekl teďka zhruba a něco o tom projektu samotném ten
0:39:09	projekt funguje zhruba od roku dva tisíce šest takže to opravdu dlouhá doba ten projekt
0:39:15	není nestabilní projekce pořád vyvíjí pracoval na tom šest hlavních vývojářů a sedum řekněme takových
0:39:22	vedlejší kteří
0:39:24	doplnili nějaké moduly nebo něco takže to stále poměrně malý projekt a máme tam podprojekty
0:39:31	které se zabývají především těmi moduly zajímavost je třeba máma module končit prostě akorát na
0:39:37	načtete modul a najednou vám všechno jede přes ten ta prostě tom kole se to
0:39:41	paměti a jede vám to rychle
0:39:44	grafické modulu pro přide grafiku tam máme ten například používá náš hlavní vyvolá ste ho
0:39:50	používá na svém jako iphony si proto programátory což si myslím že je velice zajímavé
0:39:55	naneštěstí nemam ukázku
0:39:57	nemám ani iphone
0:40:00	a skrýval pro ty kteří dělají web a řeknu tak to roste úplnej základ takže
0:40:04	máme tam nějak jednoduchej modul pro hezky velkej podporuje s téměř celé celý snad se
0:40:10	nebo celej standard hezký well
0:40:13	devadesát s úmyslem
0:40:15	a z ní jel
0:40:17	a znáte asi zase grafika celníci je právě ta zajímavost kdy díky tomuto modulu vy
0:40:24	můžete nečte se simonu pak si označíte nějakej is trying se chce že se že
0:40:29	se týká zdrojový kód v nějakém daném jazyce a z toho daného jazyka
0:40:35	se potom vytvoří ste sekce pomocí dat chtěl jazyka se vytvoří spustitelná část programovat a
0:40:41	se vloží přímo dodal a tím způsobem se dají volat externí rutiny
0:40:46	to celníci chci jet můžete procent plus takže je to způsobem můžete vložit přímo do
0:40:51	kódu dal nějakej c plus plusku jako a pomocí tohoto modulu prostě genů spoustě a
0:40:55	všechno se vyřeší na pozadí
0:40:57	za vás
0:40:58	a studio máme tam nějaké jednoduchý programovací prostředí pro to dal ve skutečnosti to ale
0:41:04	není moc potřeba spíše to jenom takový jako pro ty lidi kteří opravdu potřebují programovací
0:41:09	prostředí se vším všudy s divadlem a tak dále pak to máme také
0:41:13	a mnoho dalších modulech sem tady zmínil ta vymejšlí jenom máme tam procesy systémový máme
0:41:19	tam
0:41:21	kupu dalších prostě vopravdu jich je docela hodně několik desítek takže stanislaviny vyjmenuju
0:41:27	no a jenom taková zajímavost nakonec ta virtuální mašina referenční protože my víme paralelně referenční
0:41:33	virtuální mašinu to znamená
0:41:35	přímo ten program
0:41:37	a zároveň vidím jaký jazyk
0:41:39	co jsou dvě udělaný věci ideologické jazyky většinou vyvinuli jenom ten jazyk samotný a pak
0:41:45	se nedívali tolik ani na to implementaci a nebo naopak jsou jazyky kde se dívají
0:41:49	pouze na implementaci jako je asembler třeba jako takže otázka při přívětivost a ideologie a
0:41:55	tak dále zatím může trošku slabší
0:41:58	no a abys to snažíme skloubit proto paralelně vyvíjíme jak jazyk taky to virtuální mašinu
0:42:03	a zjišťujeme zpětně že todle špatně implementovatelný že to bude pomalý nebo nějakým způsobem se
0:42:08	to nehodí
0:42:08	tak to s tou jazyka buď vyhodíme nebo se to snažíme nějak po změny pokud
0:42:12	to je opravdu
0:42:13	byly obou pokud nějaký přínosný koncept
0:42:16	no a naopak
0:42:18	takže ta naše virtuální mašina momentálně podporuje celej ten jazyk kterej momentálně mám nějaký verzi
0:42:23	a na ten ta samotná binárka přímo tak má jenom devět tisíc bajtů takže devět
0:42:29	kilo
0:42:30	a knihovna dalo
0:42:31	to znamená bez modulů a samotná knihovna dál a nula celá devět megabajtů takže je
0:42:36	to opravdu maličkatý jazyk který je použitelný téměř všude je to napsané či stránce devadesát
0:42:41	devět
0:42:42	a tím pádem je to velice rychlé pro na ní třás a jak onen tak
0:42:46	je to minimálně dva a půl krát rychlejší při běžných operacích takže s to sem
0:42:51	se může docela dobrý úspěch na to že to dělá jenom pár lidí

Nový programovací jazyk Dao

Sobota 7.11.2015 - D0206

Jan Pacner (Dao, OpenAlt z.s.)