Přepis řeči - Novinky ve starém dobrém SQL světě

0:00:15	já jsem honza horáka
0:00:17	neska bych vám chtěl ve stručnosti a to se změnilo schválně protože to mám
0:00:24	na řadě tolik že asi nestihneme vůbec se zajít do hloubky tak ve stručnosti představit
0:00:29	co vlastně za poslední dva možná tři roky je vtom hezké znát v relačním světě
0:00:34	databázi
0:00:35	novýho a to že bez nějakýho novýho úvodu asi poďme rovnou na to možná teda
0:00:41	si dovolím jednu malou odbočku jasný nedá mezi ste celé znamená rozvodným konec to hraje
0:00:47	příkaz je se s tím musíme podělit
0:00:49	aha
0:00:50	a případě že někdo teďka hraje náhodou bezvadný můžete na ty přednášce protože se to
0:00:55	normálně hraje na přednášce nebo na mítinku kde se používaj nějakých dva zvolit výrazy a
0:01:01	případě že někdo
0:01:03	a najde sloupec řádek zakřičí bazar nebo bingo nebo porsche nebo něco takovýho
0:01:09	tak ten další jsme tam asi dá radost
0:01:12	já tady plný takovejch těch vaz word výrazu dnešní svět
0:01:18	těch databázi obecně aplikaci
0:01:21	a můžeme víc považovat spíše takový
0:01:24	tady je to trošku
0:01:25	lepších tradičně je to kdybych řek dobytek tak to asi nebude znít úplně správně
0:01:31	zkrátka ten server na ten aplikaci muset čas taková tak jako
0:01:35	pokud se rozbije pokud
0:01:38	něco tam nefunguje dobře hlásí chyby
0:01:40	a raději to vyměníme za nový kus
0:01:43	místo aby jsme se o mě starali jako naše mazlíčky a snažili se to opravit
0:01:48	no tak jasně nastavena celá ta technologie okolo cloudu
0:01:51	to znamená musíme řešit fail over když je něco spadne abyste měli se znova zotavit
0:01:57	co nejrychleji ideálně automaticky
0:02:01	a musíme umět replikovat muset podporovat reversibility abychom dokázali dobře
0:02:09	a rychle odpovídat všem klientům který
0:02:14	můžou vlastně růst časem a třeba i rapidně růst ten počet těch klientů připojí se
0:02:19	k aplikaci musí dobře škálovat a tak dále se týká vývoje těch aplikací
0:02:24	patře je a byl ně
0:02:26	těžkou krizí nebude dneska nasazovat prváku aplikaci klasický vodopád spíš
0:02:31	se bude snažit vyvinout první prototyp co nejdřív pomoc nějakýho frame horko
0:02:39	a kdes tak snažit snížit mtime to market
0:02:43	to znamená čas ne se dostane ten
0:02:45	produkt na trh
0:02:47	nějaký aspoň základní formě
0:02:49	protože o tom to neska všechno je ten byznys aby tam byl ten produkt co
0:02:52	nejdřív dřív než konkurence
0:02:54	a
0:02:55	to sem byl teďka obecně o do o aplikacích ale samozřejmě to samý ty samý
0:03:00	vlastnosti musí mít i databáze který jsou vlastně u těch aplikaci
0:03:04	a potřeba pro uloženy nějakých perzistentních dat
0:03:08	takže
0:03:09	a tady to sou vlastně
0:03:11	tím a tím asi sady jsem chtěl naznačit kam se ty databáze poslední dobou jakoby
0:03:17	ubíraj aspoň z mýho pohledu je to právě řešení replikování fail over hele bity a
0:03:24	podobně to není o tom že máme nějakou databázi relační a chceme ji mít rychlejší
0:03:29	na tom jednom koukli muselo
0:03:31	a že to vo tom že potřebujeme mít rychlý a kvalitní ten se lístek těch
0:03:35	databázi vyseru takže například na minulý rok na no vlastně letos zpočátku roku na
0:03:42	po zda mu štyry přednášky databázi vůbec nebude o tom vo těch featurách který zvýšit
0:03:47	výkonnost je mě jednoho konkrétního server jedna
0:03:51	procesu ale bylo to o tom jak zvýšit a zlepšit celkový ten klastr
0:03:57	a jak řešit replikace a podobně
0:04:00	no a ještě jedna
0:04:02	taková odbočka do mnou haskell světa
0:04:05	a
0:04:07	nejslavnější nebo dekom nejpoužívanější podle jistých statistika na listo databáze mobilní vy když bych možná
0:04:14	krátkosti uveď čem je rozdíl naproti mladší databázím
0:04:19	neřešené tam ve strukturu
0:04:20	ukládáme tam zkrátka že jsem dokumenty
0:04:23	libovolném formátu
0:04:25	a
0:04:26	replikování a škálování ten databáze nabízím šli od začátku on je to vlastně celkem logický
0:04:32	prostě ty požadavky tady push a hned nato replikování škálování sou a dyž začali autoři
0:04:38	vám líbí psát databázový systém
0:04:41	na zelený louce tak samozřejmě
0:04:43	push to tam rovnou
0:04:46	už tam rovnou implementovali ty potřeby který ty uživatele dneska mají
0:04:50	a
0:04:51	to samý vlastně back vidíme u těch dalších norsko databázi
0:04:55	no a
0:04:57	tak nemůže tak třeba vypadat nějak a stanovisko klasická byly minimální jaká ta aplikace nejdříve
0:05:03	si nadefinuju nějaký dokument jako json a konstruktoru tomletom přibyly vlastně to pěkný struktura
0:05:09	tam dojede tam to pak převedete to vlastně že jsem jako mentor
0:05:14	a nemusím se a dělaný esko dotazy ani na se aktuální ani na vytváření tabulek
0:05:21	a podobně takže dá se s tím daleko rychleji zase to odpovídá tomu že chceme
0:05:25	té aplikaci věta byl nějak podobně
0:05:28	procento tady vlastně zmínil je že tady ty featury který by to vidíme u těch
0:05:33	nesho databázi se postupně občas dyž to dává smysl dostávají do těch relační databázi
0:05:40	a možná teďka je vhodná chvíle upozornit na následující přednášku tomášem andreje která se bude
0:05:46	hodně týkat aspoň jsem pochopil s popisu právě json ukládání dokumentů
0:05:52	postgres o takže určitě doporučil zajít
0:05:56	no abych trošku
0:05:59	upozornila ty vychytávky na ty featury nebo z novinky který sou možná inspirování nebo nejspíš
0:06:04	inspirovaný tím neliskl se tam tak
0:06:06	při slajdy budou označeny těm paragraf
0:06:09	proč paragraf to sám nevím
0:06:11	takže
0:06:13	doufám že už poslední odbočka před
0:06:17	ponořením se do světa relací
0:06:19	a když sem ní dostal otázky
0:06:23	jestli pro aplikaci použít
0:06:25	relační databázi nebo norsko databáze tak
0:06:28	dycky to je takový trošku na hraně ale
0:06:30	nejvíce mi líbila ta myšlenka že vůbec nemusím odpovídat jako jednoznačně
0:06:34	nemusíme vůbec zvolit jedna aplikaci jedno databázi pro celou aplikaci pokud máme
0:06:40	tu aplikaci nějakou komplexnější
0:06:43	spíš je rozumnější dívat se
0:06:46	na konkrétní problém ne zvolit jedno databázi do který budem zvládat všechny naprostý aplikace
0:06:52	a zvolit pro každý ten problém konkrétní databázi která
0:06:56	odpovídá těm našim potřebám
0:06:58	no to je to vlastně ta myšlenka toho kolik letní rezistence to zkusím přeložit do
0:07:03	češtiny ani není čeština vlastně
0:07:06	takže můžete na to myslíš vede příště návrat jako komplexní aplikaci
0:07:11	že nemusí to bejt nutně na pozadí jenom jedna databázi můžete mi klidně víc
0:07:16	uvidíme za chvilku že
0:07:18	propojit víc aplikací vyvodit z databází různých typů potom nemusí být tak složitý jaks na
0:07:23	první pohled zdá
0:07:26	no a pojďme na ty relace teda
0:07:30	poslední dobu se tady objevily
0:07:32	posledních pár letech kdy to není posledních dvou letech že to trošku
0:07:37	takže časový úsek ale kdyby někdo se neorientoval těch názvech tak bych to teda trošku
0:07:42	vtom udělal pořádek
0:07:44	postgres apozdra haskell boj vlastně označující stejný projekt to je jednodušší tam prostě kuš docela
0:07:51	dávno zníkl projekt
0:07:53	původně s tím dresu postupně roste a přicházejí noví a noví featury a ten projekt
0:08:00	se
0:08:01	poslední dobou stává
0:08:04	čím dál silnějším konkurentem a řek bych push
0:08:07	docela na dobrý úrovni konkurentem je to třeba rakoviny
0:08:12	řek bych si mýho pohledu že už předčil to mysqlku minimálně některých konkrétních
0:08:17	ohledech jako že už to neni jako tom to byl stav co bylo třeba před
0:08:21	ten deseti patnácti lety kdy
0:08:24	tam měl dost jako by nám
0:08:27	problémy některých ohledech a uživatele nechtěli používá tak tušil dávno pryč
0:08:32	a
0:08:34	nemusel tam zvyknout žádný foto s toho důvodu že ta komunita je
0:08:39	perfektní open source
0:08:41	projekt takže není potřeba jakoby for kovat něco takže dyž sem byl postgres lidsky
0:08:47	dycky mysim ten jedem projekt takže to asi není problém
0:08:52	si tykáme skoro tak tam vše to komplikovanější
0:08:56	kuš v roce dva tisíce šest ikon jeden známý for
0:08:59	a krom těch fotku který všude dneška nepřežili tušení nezměnil
0:09:04	tak aper koná kdyby
0:09:06	tenhle dodneška pořád funguje zastřešeny společností pérko na která se zabývá právě podporou šel se
0:09:14	týká mé skoro databází
0:09:17	a ten forkem drop in repre jsme to znamená že můžeme vzít
0:09:21	masku aplikaci dobyl zpět aplikaci která podporuje to používá mysqlka
0:09:27	nahradí mého erko nelíbí
0:09:30	a
0:09:30	měl by nám všechno fungovat dost problém
0:09:34	v roce dva tisíce o sem přišel
0:09:36	na
0:09:38	no přišel jsem s tím že koupí mysql projekt
0:09:43	se stalo a jelikož víš to vypadalo
0:09:46	nám chtěli se senem a bylo zřejmý že ho koupí or a kol tak tu
0:09:51	chvilku
0:09:52	původní autor odešel stalo s ano ještě
0:09:56	a založil nový projekt mariadb
0:09:59	a
0:10:00	takže to možná bych se zeptal kdo zná mariadb jako pojem jako ten projekt
0:10:05	jako
0:10:07	super
0:10:08	takže to je super že tady dvakrát vidíme to je tak vznikla
0:10:11	a době kdy to koupil takovej skok a tak
0:10:18	hodně komentáře takových kam jsem se to podobně že ten projekt začal postupně umírat
0:10:24	a teprva shrnuty někde na
0:10:26	dalším slajdu
0:10:29	co je problém s momentálně s mysqlkem jako
0:10:33	tím originálním je že
0:10:36	a proto nevydává cédéčka tak jak sme zvyklí že by dodal
0:10:41	že by že byste k elitní dvě sekundy zranitelnosti dostali nějaký bližší informace například čem
0:10:47	se to opravil
0:10:49	nebo jaký jsou jaký jsou důsledky je to případně lze zneužít
0:10:55	a
0:10:56	dostaneme pouze informaci
0:10:58	ta takové krku konkrétní zranitelnost označená tak
0:11:02	byla opravená ve verzi pět tři osum třeba
0:11:07	a zabýval se to protokolem ssl
0:11:11	a
0:11:12	důležitosti je střední
0:11:14	s tohodle nejsme schopný zjistit jakej ten patch vlastně byla pro
0:11:18	třeba nás ve fedoře nebo
0:11:20	a pro ty tak ničme jde tedy není vůbec cesta jak s tyhle ty zprávy
0:11:26	dostat patch abysme ho mohli bejt portovat případně
0:11:30	do jiných verzi
0:11:32	protože na to vlastním byste ulehčili
0:11:34	a trošku se cítíme
0:11:36	když zlá macecha nainstaloval
0:11:40	nainstaloval a mají ve windows dělej sám suma windows external adresáře a řekla voperace aby
0:11:48	do rána byly ty
0:11:50	systémy vy z nich každý ve sem adresáři já je to prostě něco co prostě
0:11:54	nejde udělat
0:11:56	mají s tím problémy
0:11:57	vývojáři mariadb
0:12:00	a snaží se jako reverzní inženýr enkem zjišťovat informace ale
0:12:04	je to trošku
0:12:07	znemožnil další problémy si tykat open source volání toho
0:12:12	respektive spíš sto let musíme klousci lisováním teda mysqlka že
0:12:17	ten call tušení jen odpo kličkou a pouze při vydání tý back fix verze ve
0:12:22	command žlutý na počkat
0:12:25	no a samozřejmě tam nejsou vše ani open source k dispozici všechny ty
0:12:32	featury který si vlastně onak
0:12:34	vyvíjí
0:12:35	přeber a
0:12:36	dávají dispozici pouze do enterprise s verze toho mysqlka
0:12:41	takže abych to shrnul že prostě mé skoro koš pro mě neska není open source
0:12:44	projekt ale vše to jenom open source produkt
0:12:48	to se právě snaží zlepšit půlení autora a ta firma kterou si vlastně kolem sebe
0:12:55	posledních několika letech vybudoval
0:12:58	a chvilku semene otázka jestli pět nedá nazvat přejmenována zpátky a maria lidi
0:13:02	takže scan je skvělá si postupně zmizí se asi nechytlo
0:13:06	a
0:13:08	do verze pět byla mariadb drop in replacement jak sem tady se tu a předtím
0:13:13	stačili vyměnit měl by to fungovat nebo potřeba nic řešit
0:13:17	jenže
0:13:18	vývojáři mariadb si řekli hele
0:13:21	a jako tam dělal nějaký věci který mi tam nebo takle dyž budu mluvit
0:13:26	moc víc korektně tak mysqlka stream tam dělá nějaký věci který se na nelíbily chceme
0:13:30	to dělat jinak
0:13:31	a asp neuděláme kompatibilně nebo tady taky čas tam nelíbí nebude mít tam vůbec dávat
0:13:38	do toho našel nelíbí
0:13:40	a zdrojáků
0:13:42	já takže
0:13:44	aby upozornil na to že nějaký takovýhle věci se budou dít až už to nebude
0:13:47	úplně drop in replacement
0:13:49	tak místo verze pět šest
0:13:52	a začali
0:13:54	verzovat deset nula a dál takže poslední verze která vyšla březno tohodle roku už měla
0:14:00	označení deset nula takže není zatím že by rallye vývojáři neměli počítat
0:14:04	je to proto aby upozornil na to že ne všechno už musí být kompatibilní s
0:14:08	tým skok
0:14:09	na druhou stranu si dovolím tvrdit že devadesát devět procent všech aplikací mentálně
0:14:14	se ty změny pokud si nainstalují deset nula vůbec nevšiml
0:14:17	že letech nekompatibilní změny momentálně relativně málo
0:14:21	a
0:14:22	pokud se vyloženě ne zaměříme na ty
0:14:25	úplně nejnovější featury tak by to snad fakt nemusel být ani znát
0:14:30	ten client server protokol určitě bude ponechán kompatibilní tam
0:14:34	není důvod jakoby měnit cokoli na tom protokolu to že
0:14:38	například to jen s mysqlka databáze s mariadb nastaven bylo dal komunikovat to bych se
0:14:44	nebál
0:14:48	no a teďka kdo uslyšel pan galera nebo dokonce používá ten galera produkt galera patch
0:14:57	jo tak to je dobrý takže bych to měl možná když ještě vysvětlit
0:15:02	firma codership vytvořila patch a plug in k běžnýmu mysqlku a samozřejmě to dá aplikovat
0:15:09	i na mariadb
0:15:11	který
0:15:11	toto do týhle databáze přidává synchronní multimaster replikaci
0:15:17	klasická replikace master slave duše najez conf nějakou dobu
0:15:22	ale
0:15:23	a master aplikace to znamená že
0:15:27	a mám k dispozici klastru třeba tři servery všechny sou to mástři takže vlastně plnohodnotný
0:15:34	a na stejný úrovni servery
0:15:36	a chci ke všem přistupovat takže budou něj zapisovat i číst
0:15:42	a
0:15:43	todleto s klasickým mysqlkem nejde pokud nepoužiju nějaký
0:15:46	proxi
0:15:47	programy nějaký vrstvy navíc
0:15:50	a tady ten galera patch
0:15:53	a ten pak jim když se aplikují a použijí
0:15:56	tak to dovoluje a
0:15:57	mariadb upstreamu se to líbilo natolik že to za zahrnuly byla svých zdrojáků
0:16:03	ne úplně do těch původních naše od verze deset jedna to budeš těch původních
0:16:09	takže bude mít jeden tar ball
0:16:11	momentálně ještě ve verzi deset nula samozřejmě pět jsou dispozici dva tar ball jeden s
0:16:16	tím aplikovaným pečem druhý pes takže dyž si chceme zbuildit tady ten master
0:16:22	replikující se server potřebujeme zvolit ten správný tar ball
0:16:29	no a to jak jsem říkal ten postgres tam asi neni
0:16:33	co vytknout to v aspoň z hlediska toho a projektovýho řízení je to čistý opensource
0:16:37	projekt není problém se tam zapojit pokud člověk má dost času a
0:16:42	a ochoty se hodně naučit protože přece jenom neni to malý projekt je potřeba tom
0:16:46	hodně znát
0:16:48	a
0:16:49	ale jinak jako
0:16:51	jo ráda
0:16:54	no a je skvělej tady tomu sem tady věnoval jenom jeden slajd
0:16:59	je není to z důvodu že by ho bral jako
0:17:02	tak nějak na okraji když zase oproti těm klasickým server klient aplikacím velkým řešením je
0:17:08	to chcete trpaslík
0:17:11	a na dostanu zase často využívaný právě pro ten prototyping
0:17:16	ale nevěnoval sní o moc víc místa kuli tomu že jsem poslední verzi neviděl
0:17:22	nějaký featury který by stálo za to změnit
0:17:24	například a kousíček jako byla říct tři sedmičce right ahead lock
0:17:29	to tam už ty poslední verzi tři osum jsem nenašel takže na ministrem a oni
0:17:33	mají zkušenosti kdo třeba skle používáte a nějaká featura sám líbí že by stálo za
0:17:38	ty tady zmínit klidně zkuste
0:17:40	se podělit s ostatníma
0:17:43	jinak to je to samozřejmě platí i nadále možná že
0:17:48	tím že já se orientuju spíš do šířky těch znalosti
0:17:51	a nebudu znát detaily některých featur až vás někdo něco zajímalo já jsem neuměl odpovědět
0:17:56	věřím tomu že to je třeba někdo
0:17:59	místnosti kdo tomu je vidět víc takže klidně stavu může udělat takovou spíš diskuzi nevšimneš
0:18:03	abych byl
0:18:04	a
0:18:06	o
0:18:08	featurách který vás nezajímá může se klidně zaměřit na nějaký featury který se vám líbí
0:18:12	o kterých se jsem po víc pobavit a
0:18:14	uvidíme
0:18:16	tak a jelikož čas kvapí tak je možný že některý feature budu muset přeskočit takže
0:18:20	kdyby vás něco s tou slajdu zaujalo já sem se k tomu nevyjádřil tak klidně
0:18:24	se ozvěte
0:18:26	a takže mysqlka
0:18:28	pět pětka přinesla
0:18:31	defaultní engine innodb líbí on už tam byl stvořen předtím ale holt verze pět je
0:18:36	defaultní
0:18:38	zlepšení semi synchronního replikování to znamená když master čeká že mu aspoň jeden slave server
0:18:46	potvrdí že přijal nějakou tu změnu
0:18:49	a s tím taky souvisí trošku
0:18:53	a být a ty si to nepleťte s heart hlídce šel open ssl
0:18:59	zranitelnost tady téhle být
0:19:01	a ten slouží na to že
0:19:04	slajd server dostává od nás to nějaký
0:19:07	zprávy
0:19:09	a o tom že má ste živý a teďka když přestane dejme tomu že tam
0:19:13	chodit a jednou za
0:19:15	sto milisekund dejme tomu nějaká zpráva
0:19:17	a pokud nedojde nějakým časem úseku
0:19:20	slave si řekne aha master má problém
0:19:23	poďme zahájit fail over takže tady tím se dá zrychlit ten fail over tím že
0:19:28	se to o tom o tom problému na mástru dozvíme daleko dřív
0:19:32	a performer shrábl
0:19:35	hodně zajímá mě velká featura jak může vypadat takový performance schéma takový mnou level přístup
0:19:43	k údajům s toho maji skladem ona může vidět
0:19:47	tady
0:19:48	mně se s tím pracuje tady to vlasy člověku tolik neřekne ale když bysme postupně
0:19:53	vypínali různý reportování a
0:19:56	zapínali různou granularitu
0:19:58	můžeme jít do hloubky a šašky nějakýmu řádku který nám řekne aha tak tady dat
0:20:03	tady ten démon
0:20:05	zůstal strašně dlouho poďme se podívat čím to bylo můžeme začít tu ně ty parametry
0:20:10	ty aplikace
0:20:11	ty databáze nějaký si buffery zvedat snižovat a podobně
0:20:15	a
0:20:16	můžeme se dopátrat jakoby nějakýmu lepšímu řešení
0:20:20	zároveň můžeme se na to podívat i z hlediska toho
0:20:25	vyloženě kódu toho démona když vidím že se někde zasekla
0:20:28	můžeme začít
0:20:30	a optimalizovat přímo ten kolek pokud se do toho pustíme takže tady to pomáhá
0:20:35	týmu pravdu řek bych že kuš
0:20:38	buďto tunelu databázi a nebo přímo případně případě macro co programu ten démon
0:20:44	analyzovat co se tam děje na tu snad straně to budeme
0:20:49	no
0:20:50	performance taky se může přispět asynchronní a jo operace linuxu
0:20:55	a ta škálovatelnost
0:20:59	a byla zlepšena je
0:21:01	použití to líbí nové verze takle oproti předchozí verzi mysqlka
0:21:10	tak ve verzi pět šest rádi šla voš před rokem a půl
0:21:15	zase
0:21:16	nastalo zlepšení výkonu a to zejména
0:21:19	díky
0:21:21	tak a mimo jiné díky tady těm třem
0:21:25	a featura index kodlík o tom dyšen už dál je featura která dokáže
0:21:31	to co máme r
0:21:33	části toho dotazu
0:21:35	přenést do toho dovnitř toho g no
0:21:38	když to fungovalo takže jsme o ten že dostal nějaký data pak se démon filtrovat
0:21:43	ty řádky pomocí pod podle toho co bylo vmware příkazu
0:21:47	momentálně to funguje tak šenonův tý verzi pět šest funguje tak že přímo ten engine
0:21:52	ušlo to je ty řádky a tím pádem
0:21:55	to má pozitivní vliv a performance
0:21:58	mu trit ranče je feature která se hodně projeví na
0:22:01	klasický ziscích protože to sdružuje ty čtení ze stejných sektoru a tím pádem dokážeme protože
0:22:09	čtení ze
0:22:10	posloupnosti sektoru je na tom klasickým a disku rychlejší než když se státě z místa
0:22:14	na místo tak ti můžeme zlepšit performance
0:22:18	a
0:22:20	no a ta jsou to ty mi zajištěný je využitých pro dotazy kdy máme on
0:22:25	to byla je a limit a celkově se to celý ten dotaz ta věc vejde
0:22:30	do našeho source bufferu
0:22:32	nevím jak je to zlepšení ale vtom tom případě na to mělo pomoci
0:22:37	a
0:22:39	tak že definovat explicitně partitioning k nám umožní že můžeme s nějakýho
0:22:44	tady participujme tom označena kope jet
0:22:47	už věřím exportovat ty data můžeme jí takle pojmenovat
0:22:51	a
0:22:52	nebo naopak do ní s nějakými tabulky ty data přímo nahrát takže
0:22:56	jo takle explicitně můžeme stě a pak je cena pracovat
0:23:00	a multithreaded slajd s
0:23:04	tak feautred ram zase
0:23:07	zlepší bref mens při replikaci
0:23:10	protože dříve byli
0:23:12	tak vždycky vlastně a to mástru ty
0:23:15	ty dotazy probíhají paralelně to jasný
0:23:19	ta dostanou co možná si
0:23:22	našich měl jenom ale žena slave o našli verze pět je byli
0:23:27	všechny ty replikování data aplikovány jenom v jednom vlákně
0:23:30	a to znamená že pokud na to mástru chodilo spousta dat
0:23:34	pro zápis ten slajd neměla šanci to stihnout tom jednom nějaký
0:23:38	jo takže to je ta featura pět šest umožňuje
0:23:42	ty
0:23:43	a na dotazy do provádět nejvíc vláknech rekons ta má možnost zvolit si jestli chceme
0:23:48	pro provádět inorder nebo out of order
0:23:56	tak ještě změní možná cvika replikace
0:23:59	pro automatický fail over
0:24:02	nám umožní
0:24:04	nebo pro
0:24:05	vem budem potřebovat globální transakční id je to featura která byla hodně a nemusela na
0:24:12	jako hodně se o ní mluvil
0:24:14	a právě to pomáhá při tom filtru
0:24:17	každý je
0:24:18	démon který můžeme spustit
0:24:21	v rámci toho databáze měl vzteku je to
0:24:26	vlastně no aplikaci běžící na importu než klasický náskok a
0:24:31	a umožňuje nám to
0:24:33	způsobem jako je tady ukázaný
0:24:35	a s klienta každý přistupovat přímo k datům skinu líbí ten že jo
0:24:41	no je to je to zajímavý způsobem se jak propojit
0:24:44	různý aplikaci dyž nechceme ten borec toho
0:24:49	jste mi prostě přišlo ke konkrétní datum
0:24:51	jen způsobem nedokážu si predikát bavit jak by to mohl praxi jako proč bysme toupper
0:24:57	používali ale
0:24:58	určitě se najdou
0:25:00	ve světě jist casy kde se to dá využít
0:25:03	smyslu tady
0:25:06	a manýry pět
0:25:11	vlastně zase
0:25:13	obsahuje jako defaultní i no líbí plug in ovšem vtom tom případě je to vpodstatě
0:25:18	převlečení extra líbí
0:25:20	co eště
0:25:22	není gene vyvinutý pérko nelíbí právě
0:25:26	oproti klasickým mi nelíbí
0:25:28	jenže no a má na jednom serveru daleko lepší škálování pokud má ten proces report
0:25:34	pokud na ten server
0:25:37	teď sem nepamatuju přesně si více třicet dva jede
0:25:40	tak
0:25:42	tam to škálování mysqlka u špalku dál neprobíhá to je dobře ten jisté líbí
0:25:48	škáluje daleko líp
0:25:51	problém mají sám jenže nula si
0:25:54	většina lidí zná
0:25:56	když nám databáze spadne tak to mají jsem tabulky mají často problém
0:26:01	u mariadb je ničím
0:26:03	který je zase drop in apple jsme pro ten mají sami nese maria
0:26:07	a ten by tedy ty problémy mít neměl měl by být právě crash se jich
0:26:15	nové inžený který mariadb zavádí verzi pět
0:26:19	například konec nám umožní pracovat s různými daty na disku to je příklad jak může
0:26:25	probíhat práce s textem souborem který ani nemá oddělovače
0:26:30	takže to jednotlivý data
0:26:32	a ty data se oddělený po ty sloupce soudělný pouze formátováním a
0:26:36	na definováním ty tabulky pomocí většinou konektor můžeme přistupovat je desku velkém pomocí jo k
0:26:42	tomu letu souboru lorda a pracoval s tím jako by to byla databáze obětovat tabulka
0:26:47	v databázi
0:26:53	tak to kudy by to je
0:26:55	a inženýři ne tý společnosti toku tech
0:26:58	nebo jiné líbí i nížin pro
0:27:00	vám líbí
0:27:02	a ten se
0:27:04	když to řeknu ošklivě chvástá tím že
0:27:08	dokáže být až dvacet krát rychlejší než někdo líbí
0:27:12	přednější mně se to teda já to tady s napsaný
0:27:16	oni se vyvinuly nějaký vlastní index který nazývají fraktál který
0:27:21	a
0:27:22	pomocí něho by právě měl dosáhnout takovýdle výsledku
0:27:25	emisní kdo má zkušenosti s to kudy v jediném
0:27:28	já ho zkušenosti no takový že na nový fedoře znají věc se čem jede přeložit
0:27:33	a
0:27:34	tady kolega to zavedete řešit jinak praxi nevím jestli to má opravdu dvaceti násobí zlepšení
0:27:40	výkonu
0:27:42	pokud ano tak super pro vývojáře pokud tech
0:27:47	sfinx je vyhledávací sem changing
0:27:51	nebo démon
0:27:52	a zase tedy tímto se
0:27:54	může připojovat k tomu
0:27:56	sfinx démonovi
0:27:58	a dá se s tím pracovat zase
0:28:00	hodný třeba pro kontext vyhledávání
0:28:04	neblokující a pí u klienta nám umožní
0:28:09	pracovat vlastně s těma do to za má takže
0:28:12	jedno vlákno si pustim
0:28:15	mezitím si dělal svoje dáš se nevrátí data tak sme co dělám je to trošku
0:28:20	takovým
0:28:23	příjemnější zpracování nešel bych se dělá ten tváře sám sebe že je to všude udělat
0:28:27	u a strana
0:28:29	tady máme k tomu přímo nějaký funkce
0:28:35	tak já zbytek asi vzhledem k tomu že je čas kováč čímž nechám pokud nikoho
0:28:40	nezajímá něco konkrétního zpět pětky
0:28:43	přijdu k tý kde sice
0:28:46	ano walter se vše ladím jsem zmiňoval mají skoro pět kilo prže změnil znova je
0:28:50	že
0:28:52	tady to jedna ste chytil která je implementovaná jiné nekompatibilní oproti mysqlku
0:28:58	a takže
0:29:01	a kde to je zase nechám stranou místo id s tam jednoduše používá
0:29:05	jde domény jde seru
0:29:07	a potom teprve
0:29:09	a čísla nebo tu pozice vtom binární dobu
0:29:16	kdyby jsme se chtěli podívat vůbec co
0:29:19	se nabízí srovnání
0:29:23	pět šest mariadb deset je tam těch featur asi třicet nebo čtyřicet uvedených na tom
0:29:28	odkazu dole takže
0:29:30	pokud někdo zajímá jako více toho těch rozdílech tak klidně podívejte se
0:29:37	a
0:29:38	já bych tady akorát zmínil možná se nové engine i tý mariadb deset
0:29:43	je to k a sandra není to teda takže
0:29:47	a by mariadb obsahoval z vlastních semestru kasal to je to zase jenom konektor pro
0:29:53	tu databázi k a sandra znamená někde na mě život vazek a sandra a já
0:29:58	se stala
0:30:00	a s toho
0:30:04	sto mysqlka dokážou sto mladé lidi
0:30:07	demo nedokážu
0:30:09	připojit na to kam jsem byl jsem sem že to mám
0:30:13	ste mám ukázku nemám vám tam krásně čelního
0:30:16	a spajdrmen ti nám dovolí
0:30:19	a škálovat
0:30:22	servery
0:30:23	respektive
0:30:25	no škálovat tím stylem že ukládáme různá data na různých server znamená však ding však
0:30:31	vynulováním registrů na ty český ekvivalent
0:30:34	zkrátka řekneme že jí déčka klidně tisíce bude to maso o tisíce dvou tisíc na
0:30:39	tom laseru a podobně takže k tomu ten s
0:30:43	spajdrmen že
0:30:48	jenže někde ten statistik se si hovoří
0:30:51	samy za sebe
0:30:52	a jak vypadají takové dynamické sloupce
0:30:54	to je právě dnes těch featur která jen tak pravděpodobně
0:30:59	a inspirována dneska se ten
0:31:03	můžeme vytvořit sloupec tedy je
0:31:05	čistě
0:31:07	proud mají tu
0:31:09	a do něj pomocí funkci kolen krizi tak ale pět
0:31:13	můžeme pracovat vlastně s tím obsahem jako by to bylo další strukturovaná
0:31:18	a další strana data tady vidíme ukázku jak může fungovat
0:31:23	ukládá nějakých atributů
0:31:26	o produktech timletim stylem
0:31:33	no a pak taky mariadb nacházíme některé
0:31:36	pluginy a nějaký vychytávky který máme k dispozici pouze neska enterprise s
0:31:42	máme k dispozici vole
0:31:44	docela sem se divil jakto že mysql to mariadb neměli ten do tý doby
0:31:49	role
0:31:51	pro přístup
0:31:52	a
0:31:54	audit pluginy
0:31:56	tak
0:31:56	já si může sama sebe
0:31:58	a
0:31:59	lagy byl autentizuješ
0:32:02	módu si správně pamatuji co znamená a plug in
0:32:07	zase pro přístup
0:32:09	ty databázi
0:32:14	no a dostává se postgres o
0:32:17	a
0:32:19	možná ještě se teda
0:32:21	teďka zeptám asi vhodná doba zeptat se jestli k tomu mysqlka případně mariadb
0:32:26	a má nějaký konkrétní dotazy
0:32:30	když uplně opustíme
0:32:33	tydlecty databáze
0:32:34	si ne
0:32:37	tak si může podívat co nám nabízí postgres já jsem slíbil že to budou novinky
0:32:41	za poslední roky a vona vlastně veze devět nula voš není to je tak žhavá
0:32:44	novinka
0:32:47	ta mě zajímalo jak sme tam tady
0:32:49	praxí někdo používá postgres teda používá ještě osmičku osm osum něco dobro koncem starší
0:32:56	někde někoho viděj
0:32:59	a naopak rouškou živá devět tříd nejnovější g a zatím
0:33:04	dobry
0:33:05	a my
0:33:06	zbytek teda kdo používá postgres abych viděl kdo vůbec tady vás postgres zkušenosti
0:33:12	jo takže
0:33:14	ale stejně jsem si říkal že to bude v jednu asi změním protože
0:33:17	a
0:33:20	tam byly takový featury který právě
0:33:22	upstream donutil šlo
0:33:24	motivoval je k tomu vydat je tu
0:33:27	verzi pod označením devět nula ne osum pět
0:33:31	a je to zánět a ta replikace ste moc ten daný
0:33:35	a
0:33:36	obojí vlastně do podporuje to replikaci
0:33:41	do tý doby bylo možný detekovat pouze
0:33:44	jako bonus ten bye
0:33:46	momentálně můžeme mít ty s ten bye server nebo jinak označen jako slajd vlastně může
0:33:53	není připojený
0:33:54	tak
0:33:56	asi tunelem a jako a tak veškerý změny co se provádí na mástru v neposlední
0:34:05	samozřejmě byly vylepšeny perform ends kvality
0:34:10	a
0:34:11	a store jako první taková vlaštovka těch know sql featuru
0:34:17	jestli ta chatu ostatní nevím já jsem to tak a pažoutem shiftu byla taková první
0:34:21	featura která
0:34:23	dávala strukturovaná data do klasických
0:34:27	tech relačních tabulek
0:34:33	jednička se taky projdu jenom rychle
0:34:36	a
0:34:39	writable
0:34:40	common table expression nic
0:34:42	do tomu takle země když se to
0:34:44	řekne jen tak
0:34:46	bez vysvětlení
0:34:50	když fm
0:34:53	já teda si
0:34:55	a tady
0:34:56	příklad
0:34:57	když se to strašně líbilo jsem to já to prej je vlastně pracuje se daty
0:35:03	a dejme tomu vymažu sloupec no a teďka když a že sloupec často chci s
0:35:07	tím
0:35:09	ještě něco udělat co zalogovat že jsem mazal sloupec
0:35:11	a právě tady tohleto lokomotivové své šance
0:35:14	nám dovolí s tím vymazaný jsou zveš něco udělat třeba na vložit do
0:35:20	ty logovací tabulky
0:35:22	doufám že to vy se tu správně
0:35:24	a aspoň trochu srozumitelně
0:35:26	zkrátka s těmi daty se kterými pracuju v jednom dotazu ještě může v rámci to
0:35:30	jedno dotazu
0:35:32	udělat něco jinýho
0:35:36	no selinux a postgres
0:35:39	dohromady vytvoří jasné postgres modul který nám dovolí v rámci tý databáze používat
0:35:46	a selinux
0:35:47	a vajgly a omezovat přístup ke mně se jim databázi objektu a je to aspoň
0:35:54	co sem se dočet to tak momentálně
0:35:56	je postgres jediná databázi která umožňuje tady to dělat vlastně pomocí selinuxu omezovat přístup
0:36:07	no a tady ten ta nejbližší sousedi to je tady ukazují na prach na praktický
0:36:12	ukázce
0:36:13	a nemusím
0:36:16	pokud použiju or doba jako
0:36:18	limit
0:36:20	nutně rovna všechna data pomocí tydlety featury
0:36:24	je jde zvýšit parfém s tím že
0:36:27	budu pracovat jenom s těmi
0:36:30	opravdu nejbližšími sousedy
0:36:32	je čtvrtek no
0:36:34	zkrátka zvýší to rychlost tyhle typu dotazů
0:36:39	no a kde vy dva to už bych řek že a ty mě
0:36:42	nová věc
0:36:44	a
0:36:46	performer zase dokáže zlepšit
0:36:49	index tady sterling
0:36:52	dobře zkus i něco víc českýho
0:36:54	zkrátka když procházím
0:36:57	tabulku a chci zní brát jenom data která jsou uložena u špek lidských těch indexy
0:37:03	tak nám vlastně důvody vůbec šahat na ta data která nejsou indexované
0:37:07	může vůbec vlastního bratra to po pouze s těch indexu tam vlastně jsi
0:37:13	kdybych si představil jednoduchý dotaz select id strom něco
0:37:17	kde id s menší než tisíc
0:37:20	tady proto vás nebo co přes boky na tom
0:37:23	ty tabulce samotný takže
0:37:25	timletim zcela se zase lze
0:37:29	dost urychlete dotazy
0:37:30	bohužel
0:37:31	nefunguje to dycky ty
0:37:33	indexy musíš určitý kritéria
0:37:36	a ale to už a sem je dost tak do hloubky ale byste to chtěli
0:37:40	použít a
0:37:42	masem takle prostor za mořem používá když to lze tak automaticky ale
0:37:47	a pokud byste se divili proč se nám
0:37:50	proč vám to nejde použít tak budete muset hostovat jaký jsou ty podmínky aby to
0:37:55	šlo použít
0:37:57	kasta dva replikace to je něco co sem se snažil naznačit
0:38:01	kina jiným diagramem
0:38:03	zkrátka jde o to že slajd nemusí je jako a ty nám z mástru ale
0:38:07	může detekovat i zimního stejná
0:38:14	že jsem na to jít i
0:38:16	můžeme
0:38:17	o to verze devět dva ukládat a
0:38:21	načítat ale vpodstatě musím zmínit že verzi devět vás i ten že jsem něco k
0:38:27	nepoužitelný
0:38:29	ta databáze a neudělá nic mládež že nám ozvali takže jsme že
0:38:34	to rozumný že jsem dokument a že to není nějaký paskvil
0:38:40	no a datový typ ranch nám umožní udělá stýho postavou postgres u podstatě času databázi
0:38:44	pokud použijeme ranch na
0:38:46	časový údaj
0:38:48	a nebo naopak může po užitečná třeba čísla
0:38:51	a pokud
0:38:52	anebo jenom vlastně datový typ je
0:38:55	a ukládat si tam
0:38:56	a pracovat s těmi rozsahy používat otevřený uzavřený rozsah je všechno ok obojí tam kde
0:39:04	to tady mám
0:39:05	vlastně ukázaný
0:39:08	jak to může fungovat vidíte tady
0:39:12	různé druhy závorek
0:39:14	a tou a tou
0:39:17	tím definujme různě
0:39:19	a právě to uzavření otevření to intervalu
0:39:26	no a jste list číst
0:39:29	jak by se teda číst tak nějak pole české
0:39:31	a neni to
0:39:33	index pro prostorová data jak jsem na první pohled myslel že to je
0:39:37	je to nový
0:39:39	co to nové rodiny indexu obecná indexy čest
0:39:44	který
0:39:45	je možný využít pro neuniformní distribuovaná data
0:39:49	jestli někdo nedávno prošel kurzem databází ne na fitu tak si možná bude pamatovat že
0:39:55	máme různý typy indexu například k a ta nejbližší
0:40:02	to úžasné jinak quadtree
0:40:04	a
0:40:07	se tam ještě bylo zařazení typ indexu který je
0:40:11	no a tady ty typy indexovat právě umožněte je ten stack jist využít a
0:40:16	a může to zlepšit tady u těch dat
0:40:20	jejich krev konec proč se zmínil že
0:40:24	zástavy zmizí operátor no mizí operátor násilí čítka
0:40:29	přes eště naznačit že
0:40:31	u upstreamu postgres o
0:40:33	můžeme očekávat i takovýdle
0:40:35	takovýdle změny že
0:40:37	když uznají že něco je lepší vztahovat ty databáze dát pryč
0:40:42	tak se nebojí to z jedný mají nevleze na druhou není verzi udělat
0:40:46	když je to změna samozřejmě kompatibilní tak když uznají že to má smysl tak to
0:40:51	zkrátka udělají a proč ne aspoň se ta databáze a celkově ten projekt udržuje tak
0:40:56	trochu čistý
0:41:00	no a tady touž poslední slajd ten budu mluvit protože
0:41:04	povídání o devět čtyřce u všech ano
0:41:07	na kole vyleje na příští přednášku
0:41:11	a
0:41:13	ty devět trojici jemuž ten že jsem jak se říká že ve dvojce devět leoš
0:41:16	ještě není moc použitelný tak tady užší je dobře použitelný
0:41:20	může s tím že jsem datovým typem pracovat tak jak byste čekali můžeme pracovat s
0:41:26	jednotlivými
0:41:27	klíči vtom že jsem dokumentu s nějakou podčásti dokumentu a podobně co může je tam
0:41:33	daleko víc těch funkcí
0:41:35	a celkově rušíš vše to co ta celkem dobrý úrovni takže vlastně s tou postgres
0:41:40	už to tak řeknu uděláme takový malý kdy
0:41:44	tím že nadefinujeme ty tabulky
0:41:47	aničko a jeden datový typ že jsem
0:41:50	no a pak se to může chovat hodně podobně
0:41:54	jeden tejden a data
0:41:56	definition není pryč
0:41:58	praxi třeba při nám sloupec chci províst nějakou akci vtom případě
0:42:03	tak tady co nám to umožní
0:42:05	a to je za materializované pohledy byly údajně
0:42:09	a
0:42:10	nějaké anketě
0:42:12	označeny jako
0:42:14	featurách kterou uživatelé chtějí nejvíc
0:42:17	minimálně v jisté době bluetooth a ne zpátky
0:42:20	a verzi děje při se jich konečně dočkali
0:42:24	no a proto aby to a ten pohledy
0:42:27	co tak jedna svítil teda možný
0:42:32	push vytvořené pohledy
0:42:34	updatovat
0:42:36	tak trochu automaticky když ono to neproběhlo bude automaticky ještě z té věci
0:42:41	ale nemusí jehož to updatovat pomocí trigrů jako sme to dobrý to museli dělat
0:42:45	samozřejmě zase tam je tony
0:42:47	updatovat plný pohledy musí splňovat určitý
0:42:50	určitý
0:42:53	podmínky jako například že
0:42:55	vše musí pracovat s jednou tabulkou
0:42:58	no je tam celkem striktní omezení ale minimálně pro určitý hezké jestli to bude určitě
0:43:04	dobrý přínos
0:43:07	a von interval s se znamená to že
0:43:12	možnost propojit právě víc databázi
0:43:14	budu mít jeden server a jenom nevyjde jedno za vars puštěnou seru
0:43:19	nad den sedm spuštěno dvou databázi abych nemusel
0:43:22	ty databázi propojovat na aplikační úrovni může se nadefinovat že tato tabulka bude přistupovat k
0:43:28	datům s toho druhýho sem
0:43:30	od verze tři
0:43:32	tak a už od verze devět jedna tuším
0:43:35	tato možnost tam funguje pro čtení dat
0:43:38	pro zápis
0:43:39	to funguje a šli od verze devět tři
0:43:44	no a poslední asi traktoru zmíním jednu přeskočím negramot workery
0:43:48	a vpodstatě moduly do jádra postgres u toho samotnýho deamona je možný si to funkce
0:43:55	rozšířit samozřejmě s velkou
0:43:58	s velkejma možnost na využití zároveň přichází velká zodpovědnost
0:44:02	tím že ten
0:44:03	modul má přístup víceméně ke všemu co má
0:44:06	ten databázový server
0:44:08	můžeme si tam napáchat strašnou školy takže s tím a tím prosím vás opatrně
0:44:13	no a jak se říká devět čtyřkou fakt nechám na příští přednášku
0:44:17	jenom ukázka jak se pracuje třeba s tím že jsem
0:44:20	a jsou si že
0:44:21	čas
0:44:22	pro dotazy
0:44:25	tak máme tři dotazy
0:44:27	tak kdo bude první
0:45:05	tak já začal soud koncem ten kdo by tam určitě
0:45:09	jezd začal někdo horákovou upřímně nevím já se o to raka tolik nezajímá
0:45:16	já abych řek pravdu tak se zajímavé no ty open se databáze
0:45:20	nestíhám taky a ostatní ale může se tak ostatních s někdo má zkušenosti s jinýma
0:45:25	komerční databázová
0:45:26	jestli tam se tak je například práci jezděj snem nebo jestli už to tam nějakou
0:45:30	dobu standardem nebo
0:45:32	jak to funguje s ní kdo ví tak klidně je to zodpovědět za mě
0:45:38	asi zatím
0:45:40	určitě zatím se to dělá minimálně pokaždý na a ve standardu esku já bych to
0:45:45	asi ani nehledal a je to mi tam příde že by tam asi mělo být
0:45:48	spíš
0:45:50	možná jste časem dostane ale nemyslím že tam nebyl
0:46:01	že to je druhým směrem zase
0:46:09	nikdo další
0:46:20	tak já se zeptám
0:46:22	když si právě přednášel o mnou hezký a potom o tom čisté mysql do kterého
0:46:29	se dostávají vlivy
0:46:30	právě jak se to nezobrazí jste
0:46:49	jako vlastně bylo vidět
0:46:52	když to tam vlastně strkáme takže tam strkáme v rámci toho standardu tam vlastně bylo
0:46:56	vidět se používaj nějakých funkce
0:46:58	nějaký vlastně ty
0:47:00	takže jsem je se používá jako nový datový typ ženy vlastně
0:47:11	jako zase to bylo dělaný pomocí funkcí takže jde jednak o ten standard skvěle nebo
0:47:16	jako určeny jako resp neznali detail jsem si že
0:47:20	že to nebylo úplně proti spíš to byl jako využití
0:47:24	těch funkcí deset neškodně směrem dnešní se do teďka byli zvyklí
0:47:30	já jsem se právě chtěl zeptat
0:47:32	no to
0:47:33	my sme se dostali k zajímavý myšlence že nevím životem jednu databázi
0:47:38	obecně
0:47:39	máme specializovat to
0:47:41	vy si pane tomuhle vidíš budoucnost že teda pokud někdo bude chtít dělat databáze tak
0:47:47	už mu nebude stačit hezký well
0:47:49	nebo různou si znovu hezky jo ale bude to potřebovat kombinovat
0:47:53	a skutečně tou využívat
0:47:56	řekněme taky loni
0:47:58	no že no to je jedna velká databáze
0:48:00	je
0:48:01	semi poznal a nebudou to trochu menší celky které buzz pizzou z nepřímo neví to
0:48:08	a obsažené třeba tě kontejnerů pokud tady někdo byl na těch přednáškách o dockeru
0:48:13	jak to vidíš
0:48:15	no určitě už davidem příklad jak to funguje v praxi které asi všichni známe case
0:48:19	bohužel
0:48:20	a máš prsty mariadb používá
0:48:23	ho používá minimálně nevím jestli pořád že
0:48:27	ukládala data do maria lidí
0:48:30	a zároveň
0:48:31	stál u zrodu k a sandra databáze to že vlastně týhle databáze
0:48:36	nakonec jí opustil ale to byl přesně klasický byla to klasická ukázka toho jak jeden
0:48:41	projekt
0:48:42	velký projekt se nespokojil prostě se na databázi tam dokládal všechno
0:48:46	například pro ty komentáře u těch zpráv asi těžko bude
0:48:50	potřeba replikovat ty data
0:48:52	a hnedka synchronně mezi všechny servisy je ta mu stačí nějaká eventuální replikace
0:49:00	a na to bohatě stačí přál potomka sandra tak nebo jestli jako je takle sto
0:49:05	představu že vlastně na určitá data budou používat pořád relace
0:49:10	a na například nějaký byznys data o prodejích a podobně
0:49:15	a potom nějaký
0:49:17	a
0:49:18	například ty komentáře a různí
0:49:21	meta data návrh
0:49:22	tam klidně může nastoupit doplnění ty aplikace
0:49:26	proto báze
0:49:28	jdeme pánové zpět kdy
0:49:30	to bylo jasně rozdělené hezkýho neujezdil
0:49:34	tak asi končí
0:49:39	amen
0:49:40	já styď se zeptat
0:49:41	jak se tam budou hezkýho podání ondřej bratr
0:49:47	no jdou

Novinky ve starém dobrém SQL světě

Neděle 2.11.2014 - velký sál D105

Honza Horák