Přepis řeči - Kernel a síťové karty

0:00:16	dobrý den
0:00:17	já vím
0:00:18	já pracuji ve společnosti redhat konkrétně na kernel týmu který se stará
0:00:24	o to aby ten takové změnou s fungoval aktuálníma will takže udržujeme
0:00:31	ovladače
0:00:32	jo dobrý starý na R
0:00:35	já konkrétně se zaměřili
0:00:37	ovladače pro síťové karty
0:00:39	má na starosti potom omezení soustavu ovladače spojených slavit což ovladač pro
0:00:45	se ti gigabitové jeho společnosti housko
0:00:51	přednášku sem nazval kernel a síťové karty
0:00:56	kernel
0:00:57	mám na mysli samozřejmě linuxový kernel
0:01:01	chtěli ještě síťových a tak bych se omezil pouze na internetové karty
0:01:07	z toho důvodu že jo jiných typech
0:01:09	síťových rozhraní to vím
0:01:11	ještě méně než o něm
0:01:15	ještě bych chtěl říct že
0:01:17	pokud se kdykoliv během
0:01:19	přednášky vám třeba nebude nic jasné neuvedli nějakou
0:01:23	poznámku námitku klidně se na sebe upozorněte
0:01:27	eště na mě
0:01:29	musíte čekat z dotazy až nakonec přednášky
0:01:34	a chtěl bych se zabývat některými tématy
0:01:38	vyplývají s toho jak
0:01:40	narostla let rychlost síťových rozhraní
0:01:46	na začátek takový trošku historický úvod co ten internet je to
0:01:52	technologie to
0:01:54	počítačové sítě vzniklá sedmdesátých letech
0:01:57	ve výzkumném středisku společnosti xerox maloval to research sem to
0:02:04	to je mimochodem známé nejenom
0:02:07	jenom tady tímhletím přínosem se o tom že nandali internet ale
0:02:11	nemyslej tam taky například laserovou tiskárnu
0:02:15	bitmapou grafiku
0:02:19	dobrý grafická uživatelská rozhraní
0:02:21	počítače umyješ
0:02:24	je to s tou nemohli vidět třeba ve filmu piráti zase mě konverzi jestli ste
0:02:27	to viděli tak tam je scének to pustí džob se tam příde inspirovat a
0:02:32	running tam nápad
0:02:36	moc internetu
0:02:38	si řekli že vložku dá kdyby se taková zajímavá technologie
0:02:42	a navyšuje do ztracená že po podaří musím přesvědčit tři společnosti
0:02:48	že to equipment intel a xerox aby
0:02:52	standardizovali
0:02:53	je to technologie aby
0:02:55	není vyvíjely společně
0:02:58	no a je dána společná specifikace roce data se osmdesátá
0:03:02	v tom samém roce započala jí standardizace v rámci organizace IEEE
0:03:07	i když
0:03:09	žádný standard pak vyšel pohotově ty podívat opile později
0:03:14	no a
0:03:15	když se podíváme na po historické počátky linuxu
0:03:18	linus torvalds začal jeden osum set devadesát jedna to ještě žádné síťové možnosti z cihel
0:03:26	nějaké také počátky se na ty do roku devadesát dva nebo devadesátici
0:03:32	já jistý plasma jo
0:03:34	napsal první síťový ovladač polynom sednout ovladač pro síťovou kartu dnes takže to osum nula
0:03:40	tři
0:03:41	jinak
0:03:43	s prostředím bitová data
0:03:48	ten tento člověk
0:03:50	všem
0:03:51	za začal dostává takovou hromadu mailů protože není jo to není velký zájem
0:03:58	pořád ho žádají o pomoc protože nebo zahnali je to rozchodit
0:04:03	na to neměl trpělivost tak
0:04:05	o tom
0:04:06	tady tenhle tu štafetu přetlakových někdo jiný port pět a ten pan
0:04:12	který ten původní síťový stack upravil pojmenovaného ne což je
0:04:20	tento se docela
0:04:22	začala používat
0:04:24	mezi unixovými nadšenci
0:04:26	nebylo to tak jednoduché jako dneska že dneska si stáhnete co distribuci všecko netaktizuje
0:04:32	takové růžovému neučil tedy nebylo byste si stáhli obilím se torvaldse zraky slezte sejměte zkompilovat
0:04:39	a o pečovat protože ta podpora pro sítě
0:04:43	to jako samostatný patch málo by to šlo aplikovatelnou na tu verzi ke dnu kterou
0:04:47	ste zrovna měli takže ste museli je trochu programovat a trošku si to při ohnout
0:04:51	aby to fungovalo
0:04:52	poproste strávil ještě několik dalších dní vychytávají všech je které ste přitom zasekali pak ještě
0:04:58	chyb které tam byly hodně
0:05:01	no to vackem stejný problém měli
0:05:05	člověk alenko s tady vše eště dneska takovým znamínkem na jaké
0:05:10	tady na univerzitě svou cílového sou se pokoušel odladit tady ten cítili stack nebo dva
0:05:17	a vydal svůj vlastní verzi pojmenoval nestůj divák
0:05:20	a linus torvalds tuto verzi zařadil do hlavního stromu
0:05:25	čili když v roce devadesát čtyři rovinná mínus verze jedna nula
0:05:29	tak ušního podporu prolízt některá síťová rozhraní
0:05:34	tam je sítě byste
0:05:36	S T P že jo a to tam asi dvacet síťových ovladačů pro tehdy obvyklé
0:05:40	deseti mega bytovek a
0:05:42	několik přivolat nebo
0:05:45	karty firmy příkon která byla taková celá slavná tedy
0:05:50	nějaká spousta ovladačů vona všelijaké klony
0:05:54	slovník ale ten tisíc dané dva tisíce
0:05:57	ten se vyráběly už od osmdesátých let původně
0:06:01	formou novell ale jo ona je daleko otevřeno
0:06:06	takže specifikaci kdokoliv mohl vyrobit vyrábět kompatibilní
0:06:14	to je taková zrovna zajímavost
0:06:16	skoro všechny ty ovladače byly tedy napsán jedině člověkem donalde kterém
0:06:22	kuji
0:06:23	ani na té dané své doby
0:06:26	a se podíváte na těch hlaviček tak tam je takže opět
0:06:30	a ty vlády spojených států reprezentován zní to
0:06:34	ředitelem národní bezpečnostní agentury
0:06:37	to už tehdy hennessy
0:06:40	to je
0:06:41	a řádky za to
0:06:44	ten tak bokem
0:06:46	neska si situace vypadá
0:06:48	si takto
0:06:50	ten výrazně zrychlil gigabitové rozhraní má dneska někdo počítači
0:06:55	serverech běžně se setkáváme s deseti výroby jednobitovými kartami
0:07:00	existuje standard pro štyřiceti sto gigabitový ethernet
0:07:05	prodávají se asi ale eště sem se s nimi sobě nesetkal
0:07:13	nejenom rychlosti narostly
0:07:16	ten se změnily
0:07:18	nízká fyzické podoby možné používáme
0:07:21	pusté ani tenké koaxiální kabely
0:07:25	takže celá síť
0:07:27	co takže vo jeden nula dánský koaxiální kabel zní anglicky
0:07:31	ty odbočky no stanic
0:07:35	a
0:07:36	K topologie na máme nějaký switch
0:07:40	se stal osvědčenou
0:07:41	vedou
0:07:43	no kroucené dvoulinky nebo optika do koncových stanic
0:07:48	takže ani se nemůže stát jako by si že na tom koaxy koaxiálním kabelu si
0:07:54	stanice vždycky musela dávat pozor jestli při vysílání
0:07:58	peněz na tom drátu nevysílá nějaká jiná stanice systém za sebou řešit tak
0:08:03	A ten problém dneska není tak hvězdicové topology na tom drátu ke kolizím může docházet
0:08:09	ale některé jiné podstatné rysy je ten tu zůstali proto sem ostatně také pořád říká
0:08:14	ten
0:08:15	a konkrétně třeba formát rámce linkové vrstvy
0:08:19	čili to že při vysílání
0:08:23	je nejdřív vyslána šesti bajtová cílová adresa potom je
0:08:28	šesti bajtová z devadesáti jsou dva bajty které označil
0:08:32	i typ toho rámce že pak sou data na konci nějaká kontrolní suma
0:08:38	zůstal
0:08:40	trošku s tím souvisí ten první problém se chci který tady budeme mít
0:08:47	to že maximální
0:08:48	jednotka pro přenos
0:08:51	je stále ještě specifikována jako tisíc pět set bajtu to znamená ztrestat standard říká že
0:08:56	ten dovídáme se měl obsahovat
0:09:00	větších větší množství dat než tisíc pět set bajtu
0:09:04	sice skoro každá ta
0:09:07	my požádejte finance
0:09:09	typicky se používají N T Ú až do devíti kilo bajtů a na své vlastní
0:09:14	síti si to každý klidně tak je nastavit problémy s tím že vy byste chtěli
0:09:18	tento kouzla internetu
0:09:21	tak s tím moc neuspějete prostě po ní tento se takhle velké se přenáší
0:09:28	takže tohle problém
0:09:30	jsi dáme takový jenom jednoduchý výpočet s
0:09:33	zastaví do tříd s deseti mega bitovou síťovku
0:09:37	a tady téhle velikosti rámce
0:09:39	nám vychází že při ňákym při takovém duchem přenosu
0:09:45	soud ten systém zatížíme asi osmi sty pakety za sekundu
0:09:51	dyž to
0:09:53	ti z deseti gigabitový síť evko
0:09:56	rychlost je podstatně větší a teda mezi pořád stejně velký takže počet paketů sekundě osum
0:10:01	set tisíc takže
0:10:03	to je
0:10:04	o tři tady je výspa toto sekundu
0:10:07	kdy chumelí že jde nejnovějších standard stop bitu tak může to za
0:10:13	ostatní hardvér sice za tu dobu také výrazně zrychlil ale neřeklo do
0:10:19	takže
0:10:21	ta režie zpracováním takové množství paketů zaseknou že docela
0:10:26	takový tok dokáže docela zatížit procesor
0:10:31	aby to a ten operační systém zvládaly no najít nějaké způsoby jak s minimalizovat
0:10:37	ty to je tu dobu potřebnou ke zpracování každého paketu
0:10:41	a
0:10:42	případně k tomu ještě
0:10:44	jo že možnosti že dneska máme většinou více než jeden procesor tak nějaký zkušenosti
0:10:50	více procesů
0:10:55	trošku postupně zase osob těch počátku do
0:10:59	do roku devatenáct set devadesát devět
0:11:02	že se poprvé asi zase začalo to nějak pořád vyřešit
0:11:07	problémy tohoto typu linuxu to do té doby s požadavek šanci ale už tranzistory
0:11:14	s tou třeba R
0:11:16	a ten jinou
0:11:18	digital sezvali lasery takže
0:11:23	do teista očekávání aby to bylo pořádný von
0:11:27	microsoft si
0:11:28	březnu objednal studium
0:11:30	společnosti malinká
0:11:33	tady prosím neplést s hrou počítačovou která sem a podobně
0:11:39	mají K který jistiny
0:11:42	rožku překvapivě
0:11:44	microsoft když měli story zaplaceno microsoft že microsoft má podstatně rychlejší operační systém
0:11:51	ty servery papínka rychlejší než mínus roli souborového serveru a tři celé sedm K rychlejší
0:11:57	jako
0:11:57	jak jsem
0:11:59	a tady to jí takovýmto grafem který
0:12:02	aniž bys tato musim moc vidět se jim vlastně tady stačí vám řekl že ta
0:12:06	spodní čára josefa hodně
0:12:09	že to rozhodně nevypadá nějak lichotivě polí
0:12:14	no strhla sem tak trošku diskuze mezi nadšenci můžou to za osobně tak
0:12:20	už to tak bývá komunitě a naštěstí
0:12:26	někteří říkali že N krát schválně zvolil takovou metodologie aby jim slyšel co nejužší no
0:12:33	možná jo ale prostě naším skutečným problém
0:12:36	takže z vývojáři síťového stack unixu se na to podívali a s tím čím to
0:12:41	asi tak byl
0:12:43	tom testu do použít server který měl čtyři procesory čtyři síťové karty sto mega bitové
0:12:51	linux už odveze dva nula uměl používáte více procesorů ale neděl to zrovna moc dobře
0:12:57	v linuxu dva push téměř všechny subsystémy byly dobře paralelizovatelné ale sítě lístek stále neumožnila
0:13:05	paralelní zpracování pořád
0:13:07	bylo možné do sytivostech vložit najednou pouze
0:13:11	pouze jeden
0:13:13	jeden paket a ten zpracováváte ostatní procesory museli čekat
0:13:17	nula to asi takže
0:13:20	síťová karta nějaká přijela
0:13:22	pak X
0:13:24	bez linkujou
0:13:26	mužova paměti
0:13:28	vyvolá přerušení procesor s odchytil přerušení je teďka si ten kmitočet
0:13:33	a začal zpracovávat uloží si to
0:13:36	na jako vstupní frontu
0:13:40	ta nic fronta dosytil ste bublanin na globální proces systém
0:13:45	a
0:13:46	unk tezemi bych nenarazil ze měl
0:13:50	v rodině přerušení nic dalšího nedělal ale místo toho zpracování odložil na
0:13:55	jsou potom na spodní stojí polovinu obsluhy přerušení
0:14:00	a ten zleva měl ten problém že
0:14:03	oni martina potom H
0:14:05	mohla být zpracována pouze na jednom procesoru určitý okamžik
0:14:10	když nějaký procesor automat tak žádný další procesor nemá udělá totéž
0:14:16	takže když si co znázorníme takhle
0:14:19	trošku názorněji máme čtyři procesory
0:14:22	ne tady čas ubíhá shora dolů tak okamžiku
0:14:27	počáteční
0:14:28	na tom prvním řádku tabulky procesor cope u jedná zpracovává vstupní data ostatní procesory by
0:14:33	taky chtěli zpracovat data ale nemusí čekat
0:14:37	fokusem stane vlivu procesor tři rozsáhlá své vstupní data ostatní zase čekají takže
0:14:42	ve tabulce hezky vidět že
0:14:44	jako to užitečné zpracování dat je tam opravdu jenom velmi řídce rozloženo protokolu výkon tak
0:14:49	sami
0:14:53	řešení přišlo vynucovat čtyři testovací verzích dva tři něco ještě vtom ta šlapce
0:15:02	řešením oporováno soft ne se nahraná toho předchozího sytivostech u
0:15:08	a řešení vypadalo takže přijímací fronta v neblahém jedna globální a dva
0:15:13	pro každé C tou zvlášť každý procesor má si
0:15:16	frontu paketů které pak ve zpracovává
0:15:19	a tady když ty
0:15:21	mezi nimiž nebo to má osu byly nahrazeny mechanizmem slasti dat který zná prostě se
0:15:26	zase z důvodu
0:15:28	nebrzdila dveřima tu krásu vy výhodu že
0:15:32	může být zpracovávat současně na více procesor
0:15:36	že to taky první výrazný pokrok ve škálovatelnosti v oblasti
0:15:43	stejné době se objeví další problém
0:15:46	no problem
0:15:47	zahlcení systému při vysoké síťové zátěží
0:15:51	někdo používal linux jako směrová že prostor a když jeho posílat pakety
0:15:58	frekvencí převyšující šedesát tisíc pak za sekundu tak sice pakety byly přijímaný ale žádné už
0:16:04	ne odcházeli ven
0:16:06	cože routeru a dá poněkud podstatná
0:16:11	estrád se dařilo přenášet pouze zase sem číst paketu za sekundu když těch paketů blok
0:16:16	místa už byl některé shazován
0:16:18	a další problém taky s tím související bylo toho že pokud bylo více síťových rozhraní
0:16:23	a
0:16:24	některé z nich měli třeba mírný provoz
0:16:27	jedno z nich mělo hodně silný provoz
0:16:29	tak to s tím silným provozem dokázalo vyhladovět všechna ostatní prostě pro systém se věnoval
0:16:34	pouze tomu
0:16:35	ti nejvyššího uzel a na ta ostatní rozhraní sem nedostal
0:16:40	z hlediska uživatele kterým třeba by mohl tomu systému
0:16:44	tu fíly přijít a snažit se zjistit soustavě špatně tak to vypadalo dost špatně protože
0:16:50	systém byl ve stavu které říkáme Y blok
0:16:54	systémy ho pořád strašnou spoustu práce a
0:16:58	já strašně užitečnou práci
0:17:00	nedělal dálnic do nic podstatného prostě funguje no zpracoval ta přerušení a síťových karet a
0:17:06	nesdílený čas na nic jiného
0:17:14	řešení
0:17:16	přišlo záhy
0:17:18	úprava napíná spočívá tady na silnici mechanismu
0:17:24	to spoléhá se zde na spolupráci a ovladače sytivostech chová síťové karty
0:17:30	takovým způsobem že když teda příde první pak R vyvolá přerušení tak první co ten
0:17:35	ovladač udělám stromy začal ten pak jednu zpracovává tak
0:17:39	nejprve zakáže kartě vyvolat další přerušení
0:17:43	řekne už nechci jako tebe nic dalšího slyšet
0:17:46	hledáš potom oznámí ke nemůže kartama nějaká data připravena příjmů
0:17:52	N L si můžete a seznam
0:17:55	těch
0:17:56	R
0:17:57	a
0:17:59	všech které mu byly takto oznámeny tak se
0:18:02	třída věta
0:18:04	vytahuje si z ní data
0:18:06	odkazuje se
0:18:08	střídavě teda ne já to tak že by jsi vytahl jeden
0:18:12	jeden paket sime síťovky druhý patent další síťovky a třetí pak je střed z těch
0:18:17	jako se na tu první
0:18:19	a V
0:18:20	s nějakou větší dávku vždycky v řádově desítka pakety to tak efektivnějšího se použijí
0:18:26	procesorové keše
0:18:29	takže typicky dneska taková dávka šedesát čtyři paketů no a pak teprve přepne na další
0:18:34	síťovku a znič ta data
0:18:37	takže tady tímhletím krokem je za zaručenou to že nedojde k tomu vyhladovění tím že
0:18:41	se chvilku dotazy dnes lidické pokud H tak
0:18:45	i ta síťovka která má největší provoz tak takže
0:18:52	no a pokud se stane během tajito dotazování že karta už nemá žádná další data
0:18:57	k dispozici kraby genomu na poskytnout tak
0:19:01	ovladač to zaregistruje tu kartu víme sto seznam dotazovaný síťové k a zase není polí
0:19:11	důsledku se to chová takže
0:19:15	se si stochova velice ty
0:19:16	a to tak že to uplně samo
0:19:20	podle toho jak aktuální zátěž přechází mezi dvěma režimy a se mezi režimu přerušovacím dotazovací
0:19:27	dokud je zatím a tak se to chová vlastně stejně jako dřív
0:19:31	každý paket vyvolá své přerušení je jiné zpracován co nejmenší zpoždění všechny krásné
0:19:38	zátěž vysoká
0:19:41	tak ten neušli zjistí že tam je víc než jeden paket začne si ty pakety
0:19:45	tak vytahovat sou tam krásnýmu tam vycházejte velké dávky cože dobré pro využití keší
0:19:51	zároveň
0:19:54	nedochází přerušením takže
0:19:57	takže odpadá režie nejsme to totiž tak něco stojí přecházet pořád mezi přerušení
0:20:06	tu férovou souvisí kartu
0:20:08	a
0:20:10	i ta výhoda je že
0:20:12	když zátěž stoupne ještě více skutečně té systém není schopen ta data uškodila
0:20:18	ty příchozí paket jsou zahazování ouška tou na vstupu na prostě
0:20:22	už nemaj a kam ukládat
0:20:25	splňuje všechny buffery tak je prostě začne zahazovat a tomu systému push tím nevzniká na
0:20:30	další práce
0:20:38	na ty
0:20:39	nevím žádný a nevýhoda
0:20:41	na pět oblíbené no potom napěnění musíte to znamená jenom nové a ty
0:20:47	a to
0:20:48	s těmi nepřišli není zlepšit funkci
0:20:51	jak je zajímavý to že u s etapě syna krásnýho té doby takže s tím
0:20:55	se to milovat L nové a
0:21:00	tak tohle to bylo čistě softwérové řešení na úrovni linuxového jádra tak se ještě
0:21:05	to dále zlepšit výkon celkový systém
0:21:09	že se trošku spolehnout na nějakou asi tensions odtékat i samotné
0:21:15	takovým technologie se říká obecně o float to znamená že nějak nějakou činnost chodíme na
0:21:21	ke které kartě místo aby
0:21:23	je to dělal procesor
0:21:28	u všech časech deseti gigabitový cur existoval
0:21:32	historika ty které měli tak jakousi inteligenci na sobě
0:21:36	až kastou TCP hofu temži
0:21:40	a toto je pokračovat evidences tam že takový že se stará kompletně jako celé T
0:21:46	C P spojení aby schopen přímo T C P spojení jo posílat potvrzovacím tak pakety
0:21:51	a tak
0:21:53	čili tomu systému opravdu hodně odlehčuje
0:21:57	ale má to i několik velký nevyhovět co je to takové neprůhledné protože kdovíjak která
0:22:02	karta zrovna
0:22:04	na tom dobře z implementací toho protokolu
0:22:07	obchází to vrstvy operačního systému jo třeba typicky
0:22:11	ne filtr pro firewall
0:22:15	je tam nevěděli výrazně vyšší riziko že ten film ve bude mít nějakou bezpečnostní chybu
0:22:20	zpracování to protokolu
0:22:23	časem se taky ukázalo o pár letech že
0:22:27	procesory zde zrychleny natolik že
0:22:30	a když se vůbec nevyplatila to je ten že používat protože to vo pomalejší ještě
0:22:34	to počítat
0:22:35	ten protokol přímo na procesoru
0:22:38	v linuxu toto nenulovými podporované protože david mile
0:22:42	se tomu správce sítě roste kusu tomu vždycky ozimá
0:22:46	S ti led
0:22:48	a V
0:22:50	co linuxu mi používat jsou tak zvané bezstavové soudy
0:22:54	kdy karta si nemusí pamatovat jaká nám otevřela spojení
0:22:59	většinou pracuje jenom
0:23:01	s nějakými lokálním informacemi které se týkají konkrétního paketová nepotřebuje na plus dalších vašeho stavu
0:23:06	si ukládat
0:23:08	takže přeje takové méně kontroverzní a osum způsoby které mínus podporu
0:23:14	tak
0:23:15	jedna z věcí které karta může za tady lze se udělat je že může počítat
0:23:20	kontrolní součty
0:23:21	a ke té které tak
0:23:24	možná ten třeba že hlavičkách D P datagram T C P a kdyby hlavičkách jsou
0:23:29	nějaké kontrolní součty které slouží k tomu
0:23:31	aby
0:23:33	teda na která ten paket při nemohla ověřit že paket do na drátěném zašuměl poškoze
0:23:40	takže na přímo ve straně tak a ta může ten tu kontrolní s ten kontrolní
0:23:44	součet spočítat
0:23:46	a co s tím udělal že
0:23:49	sama hnedka rozhodnete na jestli ten výsledek byl správně
0:23:53	to oznámíte jsou třeba dobrý nebo špatný
0:23:57	a nebo
0:23:59	spočítat kontrolní součet na celým rámcem který tam dojedu předává
0:24:04	a tomu threadu předal
0:24:07	výslednou hodnotu
0:24:08	operační systém hodnoty tak na
0:24:11	ještě vniklými několika dalšími operacemi dopočítá
0:24:15	že to posta
0:24:17	výrobci strýka většinou implementují ten první způsob a
0:24:23	komentářích linuxového jádra
0:24:26	je zřejmé že
0:24:28	programátoři by byly radši kdyby si vybírali spíš ten druhý protože ten je obecnější
0:24:33	toho
0:24:35	to prvním způsobů je totiž
0:24:37	je může použít pouze takové pro sítě a protokoly to E na které mysleli výrobci
0:24:42	té karty takže typicky jo implementuju TCP na ty pereš tečkou někdy nás zítra šestko
0:24:48	tečnou nic dalšího
0:24:50	takže se to dalo tím obecnějším způsobem tak sto jakoby zdánlivě vícepráce ale není to
0:24:55	o tolik víc práce pro ten nové sám
0:24:58	lze použít na větší množinu síťový protokol
0:25:04	a ten si asi straně toho se funguje tak že
0:25:07	za jde takto předhodí rámec k odeslání a tam sto místě kde by měl být
0:25:12	dvě kontrolní součet tak tam
0:25:15	jsou třeba nuly
0:25:17	a spoléhá na to že karta
0:25:19	tam místo těch dvou napíše tam hodnotu sama spočítala jak jsou četla
0:25:24	a zase sou tam dva způsoby některé karty po pro pouze TCP na ty praštíš
0:25:28	kování nemí jakartě se dá říct
0:25:31	ku odkad do karma spočítat ten kontrolní součet a
0:25:34	na kterou pozici máte výsledek uložit takže todle zase používali se protokolu
0:25:40	z hlediska správce
0:25:43	jestli máte zapnete rich text kontrolní součty poznáte pomocí příkazu F tu
0:25:49	tím malinká vám to vypíše nejenom tady
0:25:52	jack sumy jestli máte zapnutého všechny ostatní budou fondů
0:25:57	s tím velkým K se dají ty obvody nastavovat zapínám P na to konkrétně tady
0:26:01	tyto jisker X těch sumy tady příkazem
0:26:04	takes mutexovou
0:26:07	tady drobné upozornění když ten nic všech sumy
0:26:11	na návsi lossy straně zapnuté
0:26:14	a budete sledovat síťový provoz pomocí nástroje váš R
0:26:18	tak se vám může stát že tam uvidíte že všechny odkazy
0:26:23	rámce
0:26:24	posíláte se špatným
0:26:26	špatným kontrolním součtem
0:26:28	ale to jenom zdánlivé T krát způsobeno tím že varšava která mezí ještě předtím ještě
0:26:32	karta ten rámec
0:26:34	když ten času dopočítá šla to
0:26:37	takže to není třeba se znepokojovat
0:26:43	je způsobem může operační s operačním systému karta pomoci
0:26:48	je T C P segmenty šorfovou
0:26:51	asi takže síť tam že
0:26:56	to sou vítr a
0:26:59	odezvy se třetímu to enter může problém s tím malým random dnešní době tisíc pět
0:27:03	set bajtů
0:27:05	je T C P se jevišovkou slouží k tomu aby se vaší systém mohl chovat
0:27:09	jako kdyby to enter bylo podstatně větší vnitřně pracuje s daty jako by mohl použít
0:27:15	šedesáti čtyř kilové rámce
0:27:18	a žáci paměti sestavy šedesáti štyřka lianec
0:27:22	a celý najednou tak vepře na síťové kartě
0:27:25	a ta karta
0:27:26	ona sama uši dobu pozná kde má ty rámce rozdělit
0:27:32	jak na ty rámce rozdělit jak jakým dopočítat doplní správné hlavičky
0:27:36	trošku upravit aby ty hlavičky bezprávným pro ty si protokol
0:27:42	šátky každému zní strany kontrolní součty a tohleto po pošle na dá
0:27:48	ten na tom na tom schemátku
0:27:51	ta první řada to má symboly zvát jako data paměti
0:27:54	nejsou nemusí být nutně spojitá pro to sou tam ty bloky tak trošku oddělené ty
0:27:59	data
0:28:00	tam můžou být svých stránkách paměti možná tak a ta je schopna světa zkompletovat
0:28:07	tak se k
0:28:11	takže
0:28:13	kvůli tomu je potřeba aby tady ta sou pozbyla zapnuta to schopno sbírat si data
0:28:17	nesouvislých bloku paměti té se říká scattered
0:28:21	taky zapnout vypnout pomocí tu
0:28:23	a taky je nutné
0:28:25	a vysílací straně mít zapnutej kontrolní součty
0:28:28	je to právě proto že karta vlastně vyrábí tady ty červené hlavičky
0:28:34	každé z nich je kontrolní součet potom který rámec takže musí mít
0:28:39	každé každý z dneska
0:28:41	A neposkytuje v tomto případě kernel musí o počet
0:28:47	zase když to zapnete tak se nenechte zmást potom má šárkou kde místo toho abyste
0:28:52	věděli že posíláte tisíc pět set majitele pakety F najednou posíláte třeba třicetikilometrové pakety
0:28:59	tak zase jenom zdánlivé
0:29:01	ta sobel tím že ten
0:29:03	velice super paket bude rozdělení až na poslední chvíli samotnou kartu
0:29:11	no na to teda tu výhodu
0:29:14	kernel s těmi daty zachází jako nižších celcích takže
0:29:19	odpadá nějaká režie která je jinak byla aplikována
0:29:23	Á každý ten malý pak zvlášť
0:29:28	tužku spřízněnou podobnou technologie kdyby první těšnov o
0:29:33	ten se týká Ú D P datagramu ale je to podstatně méně obvyklejší než ta
0:29:38	eso
0:29:39	implementuje o aktuálně kernelu jenom ovladače ztvárnil ceny pro karty kterou se nevyrábějí
0:29:45	a eště linkové ještě to implement vidíte aktuální zařízení se může bejt možná bity jo
0:29:50	eště něco
0:29:52	tak já diodes to sem proměnné jinak je to k ničemu protože
0:29:57	fragmentování P datagram není obecně moc dobrý nápad lepší je prostě používat takové aplikace které
0:30:02	pod postelí krát Ú D P datagram
0:30:09	G eso
0:30:13	jestli tady eště vyplývá všiml že
0:30:18	to si networks u
0:30:20	že hlavní
0:30:21	přínos
0:30:22	který nám dává té s není ani tak o tom že by
0:30:27	že by to rozdělování nám velkého super paketu na malé kousky dělal přímo hamleta ty
0:30:32	ale je to konceptuální spíš jenom tím že síťovým vztekem
0:30:37	tady zpracováním síť sítěmi protokoly rozhodování o směrování a ve filtrem firewallem
0:30:44	prochází prostě najednou G paket
0:30:47	takže se amortizuje takže
0:30:52	která by nebyla větší kdyby se to dalo mečichov s tím souvisí to opakovat pro
0:30:56	každýho se zvlášť
0:30:58	takže
0:31:00	že se použil takový kývl že skutečně ke nebude
0:31:04	interně pracovat s velikými rámci a až úplně na poslední chvíli dneš než ten rámec
0:31:09	by měl při na síťové karty odeslání
0:31:11	a vona seka softwarově
0:31:14	a malé kousky
0:31:17	takže sice kernel takle dělence plácneš případě terezko ale pořád je to lepší než dyby
0:31:23	než dvě všechno
0:31:26	všechny ty malé kousky procházeli celým si těm vztekem
0:31:31	a to tu výhodu že
0:31:33	se to de zobecnit i na jiné protokoly ne ženou T C P
0:31:40	vy ufony na
0:31:44	odesílací straně té svou adresovou
0:31:47	na přijímací straně je něco podobného takový vlastně první taková inverze test neostré co sme
0:31:53	začali s tím že sme měli paměti velikým super packet a vozovna drátu svého rozsekali
0:31:58	na malé kousky tady je to
0:32:00	takže přijmeme ztrátu malé kousky s postele mezi veliký super paket
0:32:05	jak moc
0:32:06	se tady tou účastni a D karty a jednu si dá samotný návrh toho muže
0:32:13	individuální to záleží na implementaci
0:32:16	někde tady k tomudle karty poskytovaná chci mechanismy a někdy to celé co
0:32:22	každopádně důsledkem toho zase je takže se co ukázati chcete Ú trochu sníží protože
0:32:28	takzvaně motokrosu to pak prostě levnější nejš spousta malý paketů
0:32:33	má to tady ale nevýhodu když takhle sloučíte
0:32:37	několik paketů
0:32:38	tak uši z nich jiný kdybyste to potřebovali různých nině složité ty původním ale pak
0:32:45	tečka na si neuložím dost informací k tomu aby věděl přibyly hranice mezi jednotlivými
0:32:51	tohle je fatální problém u
0:32:55	forwardovat kovadlinku routování
0:32:58	nebo když máte za
0:33:00	bridget
0:33:01	kernel to řeší prostě takže jakmile sítě podáte dobře že tak on ani automaticky tady
0:33:06	tuhle vlastnost jedné sem automaty
0:33:10	a eště to má nevýhodu trochu že tady to poskládání že třeba nějaká
0:33:15	a optimistické čekárny poté co obdrží první malý package přídou ještě nějaké další malé pakety
0:33:20	se kterými vylámala sloučit až a musí nezbytně trošku počkat jestli to skutečně naplníte jít
0:33:25	očekávání
0:33:27	takže to může zanes nějaké zpoždění
0:33:32	podobně jako ukradnuté sil existovala softwarová varianta G se tak
0:33:37	a té přijímací straně to zase
0:33:40	takže který by k tomu jeho existuje plně softwarová a obecná varianta neseděli jestli oflo
0:33:48	a dyž jistou především tím že použila přísnější kriteria o tom jak které pakety ochotno
0:33:55	skládat
0:33:57	a statiky které jsou především určena k tomu aby ten
0:34:02	velký super paket šlo později zpětně naseká typu voni kousky
0:34:08	takže třeba nestalo
0:34:10	při skládání pomocí kterého se nestane ženy
0:34:13	vy složil za sebou
0:34:15	vždycky se bajtový pak potom pět se bajtový a pak osmi se bajtový do jednoho
0:34:19	velkého protože to by si nebo schopen zapamatovat kde na ty hranice a teoreticky by
0:34:24	to asi šlo
0:34:26	ste se tavit informace neukládají
0:34:28	si ukládá jenom jednou délku
0:34:30	pole na to že ty že se skládají jenom pakety stejné délky a šaten úplně
0:34:35	poslední to může být kratší
0:34:40	se tady tu informaci jakou vládami pro zpracování k
0:34:45	tak zase dyž to má potom odeslat a je to potřeba tak to může posekat
0:34:50	na ty nové kusy takže
0:34:52	když mu tak jako
0:34:54	není N no tak při zapnutém formálnímu nebo byl že není nutné vypínat jako to
0:34:59	prostě jsou
0:35:02	a
0:35:03	zase je to do obecný mechanismus je kompletně software oken nelze tam doplnit podporu pro
0:35:09	jiné protokoly množinu T C P
0:35:13	to dávkování je řešeno tak na automaticky vtom systému na ty když se přímá ta
0:35:18	ty těch šedesát paketů tak
0:35:20	že ten systém
0:35:24	já jako třídí zkoumá které vyšly slouží s kterými automaticky to udělá když to D
0:35:29	když to nejde tak je přivezla
0:35:33	A
0:35:34	Q o soudy které prospěly systému řízení procesorem a teď bych se chtěl podívat ještě
0:35:40	na některé některá vylepšení
0:35:42	já se specifický určená po systémy z více procesů
0:35:47	takže máme více procesorů tak je zobrazena takové způsoby
0:35:51	umožní ty procesory pořádně využít paralelně ta data zpracovávat
0:35:56	a pokud možno tak aby
0:35:59	dyž
0:36:00	přidáme na ty procesory aby na ten
0:36:02	výkon narůstal
0:36:05	nízko kolineární způsoby
0:36:08	lehce sto bylinná
0:36:10	klíčem tak linkování je že musím se vyhnout především takovým situacím kdy by
0:36:16	jeden procesor musel's dost provádění prací čekat na nějak a should procesor něco dokončí
0:36:23	to sme viděli vtom
0:36:25	ta tabulce z roku
0:36:27	tomu X demonstraci to problém z roku devadesát devět jak tam ty procesory na sebe
0:36:31	čekali
0:36:32	prostě může být dobré pro paralelní zpracování
0:36:35	a druhá věc je
0:36:37	maximalizovat zprávy využití pěších procesorech protože
0:36:43	práce s daty kterou jsou načtené jednou keše procesoru je podstatně rychlejší než práce s
0:36:47	daty které jsou tam
0:36:53	na přijímací straně se tady obecně tomu říká jestli statickej jako škálování na přijímací straně
0:37:01	a
0:37:02	zásadním principem je toho že síťová karta moderní nemá jenom jednou vysílací a jednu přijímací
0:37:07	frontu do které se to taky skládají ale máte von více
0:37:11	a
0:37:12	při příjmu ty pakety nějak rozumně do těch front tří tak jak je jak by
0:37:17	to mohlo být rozumně
0:37:18	nemůže to nemůže to dal úplně náhodně protože
0:37:22	vypad chtěl každý jiný proces rozmazávat jednu frontu tak
0:37:26	pakety z jednoho na T C P spojení by se takové korsiku rozsypaly na jaké
0:37:31	procesor je nebylo by to právě dobře z hlediska běží těch ještě jsi pak stejně
0:37:35	by se musejí neopozdi poskládat se zpátky ta data si ty procesory museli ty ta
0:37:40	přeposílat
0:37:43	takže se to snaží rozhlas těch frontách aby pakety patřící do jednoho toku nějakou logického
0:37:50	moc my sme si při C P spojení
0:37:53	a dali stále do jednáte samé fronty
0:37:56	jak to uděláme dělá to tak že se podívám když příklad packet
0:38:02	hennessy kde je tam paketů víte adresách zdrojová cílová případně se podívala na zdrojové a
0:38:08	cílové číslo tisíc portu
0:38:10	tady s těhletěch
0:38:11	čtyř hodnot spočítáš
0:38:15	nějaké číslo a na základě toho číslá se teprve vybere
0:38:20	číslo fonty které ten paket uloží
0:38:23	každá fronta
0:38:25	své vlastní
0:38:27	ne si
0:38:28	přerušení kterej který může
0:38:31	upozornit s procesor že má data k dispozici
0:38:35	a tady ta tady toto přerušení je možno nasměrována nějakým daný proces
0:38:42	kdy to je trošku ilustrovat tak tady se zleva přicházejí pakety do síťové karty
0:38:49	krásně barevně odlišenými
0:38:51	ta síťová karta má čtyři fronty vstupní
0:38:56	a na základě nějaký těch hašující to takhle
0:38:59	zrovna tak hézky vyšlo
0:39:01	je tady máme čtyři logická spojení tak tím že to tmavýma ve spojení oba pakety
0:39:06	z něj spadly do schránky tři a pak pakety z tam ty
0:39:11	barvy
0:39:12	takže tady to všechno funguje uplně ideálně máme by se asi statisticky nestal úplně tech
0:39:19	tam tady ideálně že by ty fronty byly
0:39:23	skoro stejně vytížené při takhle trošku paketů ale té demonstrace
0:39:29	pokud se jako bychom měli holt opravdu hodně spojení tabu zase z hlediska statistiky se
0:39:34	to začnete situaci podoba
0:39:39	kdybyste se chtěj tím mechanizmem zabýval ještě nějaký zadluž koště konfigurován tyto
0:39:45	pomocí tu a ta je těch trošku divně zapamatovatelných chlebů se dá
0:39:51	vypsat tak zvaná
0:39:54	X set přijímacích uhneš iterační table takže přijímací
0:39:59	tak tady tabulka pro o
0:40:03	přímé
0:40:04	vání na základě šest
0:40:10	obvykle já se jde de tam o to že jedné karta spočítat hash to toho
0:40:15	příchozího paketu tak
0:40:19	to číslo fronty
0:40:21	to není přímo určena tím action a ne
0:40:24	zase ze spodních bitů to eště
0:40:29	se vezme sme se vezme se spodní bity to ještě asi sedm bitů a tak
0:40:33	a ta se podívat do sto dvaceti osmi
0:40:35	řádkové tabulky kde je
0:40:38	to je teprve uloženo číslo fronty ten paket při
0:40:44	to když si ty pokud máte návrh tyto podporuje tak ten show exilovými mám že
0:40:48	celou tu sto dvaceti osmi členů tabulku
0:40:53	to se dá něco usuzovat můžete ji nastavovat
0:40:57	kdybyste to tak tě viděla
0:41:00	můžete pomocí toho docílit že některé fronty budou odvádíte které budou tížit jako vystrčí nenastala
0:41:07	tak vám doporučil si přečíst dokument
0:41:10	a potom na konci s ve zdrojích
0:41:14	bezdrát cích jádra je
0:41:16	documentation network i
0:41:18	scaling tečka tak se to a tam je ke každému tady tomu
0:41:23	kofi mechanismu několik typů jak to rozumně nastavit
0:41:27	jak a ty se ještě chytřejší a
0:41:30	může jinam použít nejenom tady tenhleten hash rozhazování do fronta ale
0:41:35	že tady určice konkrétní pravidla tak třeba můžete říct že
0:41:39	že je něco na ty si pak osumdesát takto si do fronty číslo
0:41:44	a tu frontu číslo čtyři pak
0:41:46	na se ti ten
0:41:48	konkrétní procesor a to že tam na tom procesoru a může napsat jako jestli měl
0:41:53	zajímavé věci
0:41:55	tak první
0:41:56	sou příkazy pomocí kterých by se to dalo ste
0:42:06	ty technologie visita kecký vy
0:42:09	když si mohli povšimnout s těch
0:42:13	dřívější
0:42:14	rodinnějšího popisů ořechov lordů tak ke každému nějakém hardwerové muflonů byla nějaká obecná softwarová implementace
0:42:21	tak ne jinak je to i tady
0:42:24	vlastně to softwarová implementace myslím statické
0:42:27	čili toho času nuly na předchozím slajdu
0:42:30	a funguje to tak že
0:42:32	tady v tomhle případě sice
0:42:35	ten pak nepřímé rovnou ten správný procesor
0:42:38	ten pak přijde na nějaký procesor pro jednoduchost mu říkáme teďka chcete Ú jedna
0:42:43	on sám si z něj spočítáte hash
0:42:46	nebo v lepším případě je ten dostane spočítaný rauš uštvat karty to některé katům víte
0:42:51	že počítat
0:42:53	na základě hashe která vybere které jedinec FPU má ten paket dostat
0:42:59	no že jo tomu chcete u toho jeho přijímací fronty a pošlu meziprocesové přerušení čidlo
0:43:04	upozornila to že má nějakou práci tady ste frontě
0:43:07	a finální zpracování paketu teda of probíhá návce prvočíslo dvě
0:43:14	výchozím stavu je to vypnuto pokud byste chtěli používá tak je nutno nastavit pro každou
0:43:19	přijímací frontu
0:43:22	které procesory mají povolenou obdržet pakety stanete fronty
0:43:27	to bitová mapa to s adresáři systém takle cestě
0:43:33	pač jako že dobré tady tohoto používat
0:43:38	za to třeba využít k tomu že máte eště hloupou kartu která nemá více přijímacích
0:43:42	front
0:43:43	a přesto chcete to zátěž hrozně na více procesů
0:43:47	ale že je to výhodné svejch případě že máte sice motyky už více frontou kartu
0:43:53	ale ztichlo nemá tolik kolik máte procesor máte prostě říct procesu ještě to tak že
0:43:58	vlastně
0:44:00	lze to prvotního shození udělá tak a ta samá pomocí toho RSS a pak pomocí
0:44:05	to M P sto rozhodíte ještě jemněji na a více procesorů
0:44:08	ovšem tak je potřeba si dát trošku pozor abyste to byste neposílali pakety
0:44:14	mezi procesory které leží v jiných má doména lattice systém kdy
0:44:20	přístup do v jednom kuse paměti je rychlejší z jednoprocesorové stroje pomalejší takže tady je
0:44:26	to na potřebovat
0:44:32	eště zase není úplně všech to souseda na to přínosy straně vykouzlit další triky mě
0:44:38	jestli fous ty cože rozšíření to
0:44:41	cívka kecni linku
0:44:44	tak ten zase vhazuje z jedna z toho se tou které prvotně přijme paket tu
0:44:50	práci na nějakej nechcete Ú ale nedělá to jenom na základě nějakého ještě
0:44:54	děláte na základě inteligentního rozhodnutí a inteligentní potom že honci lze snaží
0:45:02	a na ta směrovat už rovnou na ten procesor na kterém její
0:45:06	koncová aplikace která teda tam bude chtít či
0:45:10	jak to funguje to tak že kanál
0:45:14	sleduje když kdy ta aplikace zavolá systémové volání pro příjem nebo odesílání dat se na
0:45:20	ten soket
0:45:22	tu fu to dodáno si ke neuloží číslo aktuálního procesoru de facto události došlo
0:45:29	vložit do tabulky pro vyhledávání ti datových toků a tu tabulku právě využije tady tomuto
0:45:34	rozhodnutí
0:45:39	se to vy výchozím stavu vypnuto je potřeba tu tabulku nastavit aby ta tabulka těch
0:45:44	toků velká
0:45:46	ta dokumentace fenu doporučil asi třicet dva tisíc prvků aby tam do cože na nějaký
0:45:51	střední vytížený server prý
0:45:53	a ještě pro každou frontu je potřeba
0:45:56	počet jako velikost ještě jeho tabulky a na to sám to sou tam ty tabulky
0:46:00	ve skutečnosti je to z důvodu které teďka
0:46:05	úplně rozebírat bitově to kvůli tomu aby nedocházelo k přeuspořádaní pořadí přijímaných paketů prostě je
0:46:11	to trošku složitější z a tak dále tak větší
0:46:15	zase bych doporučoval teda si pak přičíst teda tento kmen scarie tak se to bude
0:46:18	to popsáno jak to sto
0:46:23	a to refer S na
0:46:26	na některých mezi těmi karpáky podporu hardwaru
0:46:31	první věta axony iterate se má K fyzika zemské pes tak to je předpokládám že
0:46:37	to je to chce trošku popřemýšlet na tím takže
0:46:40	nechal
0:46:42	si to doma přemýšlíte na svým tvrzením
0:46:45	rychlejší než prosté RSS
0:46:48	jo to F S tady měl tím že toho šíření je z něho tu nevýhodu
0:46:53	že ta ten pak je vlastně nic jaký je na špatně procesor a takového před
0:46:57	jako
0:46:59	udělal nějaké základní zpracování a teprve řeknete uspání procesoru co má dělat
0:47:04	auto a sorry ty tady ten krok
0:47:06	z mezi krok odpadá a tak a ta už hroznou posíláte data na ten procesor
0:47:11	na které aplikace která táta chce přímo
0:47:16	tak jak to takle paní V to takže jak na této kartu podle potřeby kdykoliv
0:47:21	se situace změní tady informuje o tom jak se ta tabulka zmínil když třeba také
0:47:27	neupře migruje
0:47:29	o tom tu aplikaci si tam procesoru nedrží tak zároveň to aktualizuj tu je to
0:47:34	svůj tabulku
0:47:36	a
0:47:37	tak se mi okamžik ještě řekne
0:47:40	řeknete síťové kartě že si na tu svojí větším tabulku taky aktualizovat na pak
0:47:47	síla tento už to správné přijímací fronty a ta přijímací fronta je asociována na konkrétní
0:47:54	procesor
0:47:55	widget aplikací
0:47:57	no tu vlastnost s druhou podporu rates na jinou mladejch je v aktuálním karle to
0:48:03	prevent omyl ano sázková šárka
0:48:10	test na ně scaling různé nejezdil všechna jenom pro přijímací stranu
0:48:14	na odesílací strany je push jenom tady
0:48:17	to jedna věc
0:48:18	jo je ten takže od se získaná zblízka s kerýmu jednodušší
0:48:22	logicky je to je to samozřejmě protože na odesílací straně
0:48:27	není potřeba řešit něco jakou to F S jako nějaké propojení
0:48:31	aplikace a odesílacího ze P Ú
0:48:34	zde
0:48:36	kus principu dáno tím že navigaci odesílána z nějakého procesoru data
0:48:44	tak prostě byla blbost ty data mají nejprve přeposlat není procesor a pak teprve síla
0:48:50	to jste se stačí pouze se správně rozhodnout
0:48:53	po kterou té vysílací frontu ze síťové kapitá aplikace v použít
0:49:02	dojde tady o to že
0:49:04	vlastně vysílání se s barákovi ze vozvu taky operaci zahájení vysílání
0:49:09	tam tak vypracuje a pak oznamy že dokončila to vysílání a pak je potřeba aby
0:49:14	procesor ještě
0:49:16	aby se ani zakončil tím že uvolní nějakou paměť
0:49:19	tak to jsem používat a takže tady ta
0:49:22	a koncová operace dokončení toho T X operace
0:49:27	vy ideálně měla probíhat na tomtéž procesoru který tu práci zahájen protože tam zase největší
0:49:32	šance že má správná data v cache
0:49:35	snad informace že nebude muset načítat nic
0:49:38	první paměti
0:49:40	tohle není prakticky možné aby každý procesor měl svůj ten strom tu a když to
0:49:45	možné není tak aspoň aby teda
0:49:48	procesory které S T jsou to musí sdílet aby měli třeba společnou cache to by
0:49:54	to byly třeba
0:49:55	kolem jádra na jestli stejné fyzické patici nebo ještě lépe
0:50:00	to byly
0:50:02	na jednom křemíku sestře si se sdílenou keší
0:50:10	zase ten tohleto je výchozím stavu vypnuto o když se když to moc nepoužívá musíte
0:50:15	to je
0:50:17	ke každé odesílací frontě říci které accessories mění použít
0:50:24	tady mám že no
0:50:27	růstu odkazů na
0:50:28	většinou množinu svých mínus který server o linuxu ke nebo ta
0:50:35	tím bych teda
0:50:37	našel toto dotovaný část přednášky pokud máte ještě ta nějaké připomínky a dotazy tak nás
0:50:42	odpověď
0:50:43	vědět
0:51:02	no
0:51:10	jaksi brát síťovou kartu před tím než koupíme šest můžu použít štyri jean koupeno
0:51:15	takže
0:51:17	že chci poža výnosu tenkrát si taseným nezvorej se podívat do zdrojáků tohodle které tady
0:51:24	tyhlety
0:51:25	fi čili sou
0:51:28	no
0:51:31	dobrý no tak
0:51:37	a to je tak těžký C ale ze tak leda vyhubit hledat jako nemám nikde
0:51:43	chtěla žádný takový seznam
0:51:46	nějaký udržována mikinu kdyby bylo napsáno co která zejména promítané nevím o ničem takovém
0:52:00	a ještě
0:52:07	a
0:52:15	tak to jo ten bych tam zopakoval na mikrofon z že jsem přednášce neměl žádnou
0:52:20	zmínku to virtuálních strojích severního tak pravda to jsem tady nevešlo
0:52:27	je to taky zajímavé téma
0:52:30	ale jako podpora seriově dobrá věcnou chcete provozovat to je to zcela určitě předem šířkou
0:52:40	já vám děkuju za pozornost
0:52:43	uživateli nějaký dotaz třeboni štěpení najděte
0:52:47	jsem čepovat tak díky

Kernel a síťové karty

Sobota 2.11.2013 - velký sál D105

Michal Schmidt